Francois Hollande porazil ve francouzských prezidentských volbách Nicolase Sarkozyho, z něhož se tak stal poslední vůdce EU, který byl smeten ochromující dluhovou krizí. Mezi prvními kroky, jež zvolený prezident plánuje, je protiúder proti Německem prosazovaným zbídačujícím opatřením. Kancléřka Angela Merkelová Hollanda už pozvala k rozhovorům do Berlína. Německo vyloučilo jakoukoliv možnost znovu projednat fiskální pakt EU, na který tento blok nahlíží jako na obranu proti bankrotu. Přesvědčit Berlín a unii, že to bude jinak, to je teď pro Hollanda hlavní výzvou, před níž stojí, a byl to také jeho hlavní volební slib.

Ve své vítězné řeči v neděli Francois Hollande svým lidem slíbil, že znovu otevře rozhovory tak, aby se tento pakt, podle něhož se těch 17 členů eurozóny shodlo na tuhých opatřeních k osekání svých deficitů, zaměřil spíše na růst než jednoduché uvalování zbídačujících předpisů kvůli osekání deficitu.

„Tohle je mise, která je teď mým posláním: poskytnout Evropě projekt s růstovou dimenzí, zaměstnaností, prosperitou – krátce, budoucnost,“ řekl. „A právě tohle, jak jen to bude možné, řeknu našim evropským partnerům a nejdříve ze všech Německu.“

Berlín této myšlence odporuje.

„Věřím, že fiskální pakt je správný, a za druhé si myslím, že nemůžeme jednoduše znovu otevřít diskusi o čemkoliv, na čem jsme se už dohodli, po volbách ať už v malé, nebo ve velké zemi,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí, když komentovala na tiskové konferenci záměry Francois Hollanda.

Poukázala, že fiskální pak podepsalo 25 zemí EU.

Merkelová ovšem řekla, že uvítají nově zvoleného francouzského vůdce „s otevřenou náručí“, až 15. Května, kdy po své inauguraci navštíví Německo. Dodala, že francouzsko-německá spolupráce je pro Evropu kriticky důležitá a „my všichni chceme, aby Evropa byla úspěšná.“

„Jsme uprostřed debaty, do níž Francie pod svým novým prezidentem samozřejmě vnese své vlastní důrazy. Bavíme se ale o dvou stranách téže mince – pokrok je dosažitelný pouze přes solidní finanční plusový růst,“ řekla Merkelová.

Evropská dluhová krize a změny ve francouzské ekonomice jsou hlavními problémy v Hollandově agendě.

Socialisté tvrdíce, že jeho zvolení je signálem naděje pro Evropu a že „zbídačení není nevyhnutelností“, už volali po zpomalení Sarkozyho tempa krácení veřejných výdajů. Hollande rovněž slíbil odvrácení zbídačujících opatření, snížení věku odchodu do důchodu a redukci nerovnosti v bohatství.

„To je součástí důvodu, proč nakonec získal většinu, ač je to jen maličká většina,“ řekl RT bývalý belgický poslanec a mezinárodní konzultant Lode Vanoost.

Ale i kdyby se Hollandovi povedlo splnit všechny sliby, jež učinil, říká Vannost, není jasné, jaká přijde reakce od dalších členů EU, zvláště od Německa.

„Problém je, že z krátkodobého hlediska, určitě může těchto výsledků dosáhnout z velice jednoduchého důvodu  –  důsledky finančních politik totiž přichází až rok poté, kdy byly přijaty. Problém ale tkví v tom, jak na to budou reagovat evropské země,“ řekl Vanoost. „Vydají se tou samou cestou, nebo budou reagovat zamítavě? A hodně bude záviset na Německu, jak právě ono zareaguje na tento problém.“

Politický analytik Pepe Escobar říká, že Hollandovy záměry na „nové projednání finančního uspořádání světa“ znamenají „konec US dolaru jako rezervní měny“. Tohle, jak on říká, bude bodem, při němž se Obama s Hollandem střetnou hlava proti hlavě i přes Obamovy sympatie k Hollandovi, i k levici ve Francii, zrovna tak jako k levici v Evropě obecně.

„Takže sbohem, Merkozy, a teď je tu Merkollande. Hollande na vnitřní frontě Evropy zkusí přesvědčit Merkelovou, že tenhle podnik se zbídačováním Evropu potápí. A na vnější frontě se bude koordinovat s BRICS a říkat: ‚Podívejte se na celý systém změn trochu jinak a zkuste změnit finanční systém tak, jak funguje.‘ A to bude znamenat měnový koš jako rezervní světovou měnu. Očekávejte tedy větší ohňostroj jak uvnitř Evropy, tak i po celém světě,“ řekl Escobar RT.

Poznámka překladatele: Ke smyslu zbídačujících opatření, proti kterým představuje Hollande odpor, viz článek Smysl „úsporných opatření“ v eurozóně. Na jeho postup lze tedy nahlížet jako na vzpouru rozvoje schopného průmyslu odhodlaného k expanzi a vytlačení privilegovaných kapitálových skupin leč s nízkým růstovým potenciálem z jejich pozic.


Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: tv.globalresearch.ca

]]>