Pamatujete na film ‚Počátek‘, kde Leonardo Dicaprio ztvárnil postavu, která implantovala falešné myšlenky do myslí nic netušících subjektů? Skupina výzkumníků se pokusila provést něco podobného, pouze to nebylo ze zřejmých důvodů tak působivé jako na plátně. Moderní věda už ušla drahný kus cesty k tomu, aby se věci, které vidíme v populárních sci-fi filmech staly realitou.
V každém případě toto je jeden z dalších pokroků v oblasti ‚hackování mozků‘, který přichází hned po systému čtení myšlenek, který promítá něčí myšlenky na obrazovku.
- Elity v Davosu odhalili plán na to, jak budou moci implantovat falešné vzpomínky do mozku lidí
- Neurovědci myším implantují falešné vzpomínky, jsou další na řadě lidé?
Vědcům z Brown University se spolu s kolegy z Japonska podařilo do mozků nic netušících subjektů testu implantovat vizuální zážitky, čímž je obalamutili, že vidí věci, které tam ve skutečnosti nebyly.
Tento experiment byl založen na technice zvané neurofeedback, do kterého patří neustálé monitorování mozků subjektů v reálném čase. Ale kromě pouhého sledování neurální aktivity účastníků ji výzkumníci rovněž ovlivňovali.
Na tomto nápadu ve skutečnosti není nic nového – je převzat z výzkumů vedený už v 60. letech, které předváděly schopnost člověka regulovat si svou tělesnou teplotu nebo rychlost tlukotu srdce jen tím, že na to pomyslí. Tentokrát chtěli výzkumníci vědět, jestli je možné regulovat i jiné aspekty neurální aktivity.
Experiment
Výzkumný tým ukázal skupině dobrovolníků obrázky různých kombinací vodorovných a svislých proužků na zeleném, červeném a šedém pozadí. Všichni dobrovolníci byli připojeni k MRI přístrojům, které jim měřily neurologickou aktivitu v oblastech mozku V1 a V2 odpovědných za zpracování vizuálních stimulů.
Během tří dnů cvičil výzkumný tým dobrovolníky, aby si spojovali vodorovné proužky se zelenou barvou a svislé proužky s barvou červenou.
Účastníci experimentu neměli ani ponětí, k jakému účelu je cvičí. Prostě si jen mysleli, že vidí barvu, i když se ve skutečnosti dívali na černobílé proužky.
Navíc, když byli tito dobrovolníci prozkoumáni pět měsíců po tomto experimentu, tak zjistili, že 6 z 12 testovaných subjektů pořád ještě projevovalo asociaci mezi těmito liniemi a barvami.
„Funkce našeho mozku jsou převážně založené na asociativním zpracování, a tak jsou asociace nesmírně důležité. Teď už víme, že tuto technologii lze použít k vyvolání asociativního učení,“ řekl při tiskovém oznámení profesor Takeo Wanatabe z tohoto výzkumného týmu.
Synestézie
Podle tohoto výzkumného týmu nejsou tyto falešné vizuální vjemy halucinacemi nýbrž spíše zážitky podobnými synestézii, podivuhodnému neurologickému jevu, které přiměje osobu, aby si asociovala různé vjemy jeden s druhým. Lidé v tomto stavu, o nichž se mluví jako o synesteticích, mívají kuriózní zážitky, jako že cítí barvy nebo vidí zvuky. Např. jeden umělec se synestézií přetváří známé písně na abstraktní vizuální umění.
Zdroj: news.brown.edu
Loading...
