Zprávy z dnešního rána, že stovky bývalých syrských rebelů skládají svoje zbraně a přijímají vládní nabídku na amnestii, jsou dalším důkazem toho, co říkám a píšu už měsíce: Je to prezident Bášar Asad, kdo v brutální občanské válce v Sýrii vítězí. Co o tomto obratu píší česká korporátní média ZDE. Už od té doby, kdy Asadovy síly počátkem léta zvrátily směr vlny tohoto konfliktu opětovným převzetím strategicky důležitého města Qusayr na libanonské hranici, to má téměř nezadržitelnou hybnost vytvářející pro režim výhodu, aby se v tomto konfliktu dostal navrch.
Kombinace hlubokých rozkolů v řadách rebelů s tím, jak Síly svobodné Sýrie vyhlašují válku svým spojencům z Al-Káidy (s občanskou válkou uvnitř občanské války), spolu s hmatatelnou podporou, které se Asadovi dostává od jeho íránských a ruských spojenců, znamená, že ta věc rebelů je teď už skoro ztracená. Není tedy divu, že někteří z rebelů došli k názoru, že bojují za ztracenou věc, a tak se rozhodli, že už jim to nestojí za riskování života.
Navíc, ačkoliv ve svém rozlučkovém interview s ním pro Telegraph minulý týden apeloval generál sir David Richards, bývalý šéf Britských ozbrojených sil, na takové jako David Cameron a William Hague, aby vyzbrojili rebely, tak to teď vypadá, že tohle doléhá k hluchým uším.
Zdejší informace o tomto interview:
Kromě skutečnosti, že zřízení bezletové zóny by se rovnalo vyhlášení války Damašku, je možnost, že by sofistikovaná Západní výzbroj padla do rukou islamistických militantů, pro většinu Západních vlád dostatečně odrazující, aby je odvrátila od tohoto konkrétního kurzu.
Výsledek je ten, že rebelové teď obviňují Západ ze zrady a Asadův režim, jak pan Cameron o víkend varoval, do dnešního dne posílil. Teď už je prostě jen otázkou času, kdy Assad vyhlásí vítězství a rebelům nezbude než si lízat rány.
V důsledku toho si myslím, že pro Západní vůdce už nastal čas, aby daly kolektivně hlavy dohromady, a zamysleli se nad možností, že Assad se ze svého brutálního útoku na svůj vlastní lid vynoří jako vítěz se všemi důsledky, které to bude mít pro budoucnost.
Takovýto výsledek by oslabil globální postavení jak pana Camerona, tak prezidenta Baracka Obamy, kteří neustále volali po změně režimu v Damašku. A posílí to vliv Íránu a Ruska, které se odmítly sklonit před mezinárodním tlakem, aby zanechaly podpory Asadovu klanu. Z hlediska tohoto hodnocení to nebudou jenom rebelové, kdo v Sýrii prohrají.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: blogs.telegraph.co.uk
