Skutečnost, že letounu F-35 Lightning II bylo zakázáno létat v blízkosti blesků, je ironická. Že se F-35 vyvíjí od roku 1994 a že Pentagon „nemá cestu vpřed“, jak F-35 opravit, je neodpustitelné. (Foto: Flickr)

To, že letoun, který má být základem americké vzdušné nadvlády, má tak snadno zneužitelnou Achillovu patu, je do očí bijícím příkladem toho, jak náš systém vojenských zakázek plýtvá penězi daňových poplatníků a zároveň nedokáže zajistit zbraňové systémy potřebné k uspokojení potřeb naší národní bezpečnosti.

Ano, F-35, stárnoucí „zázračné letadlo“, o němž nás americké letectvo a společnost Lockheed Martin po desetiletí ujišťovaly, že je jen jedna oprava od toho, aby bylo připraveno pro plnou sériovou výrobu, nesmí létat v okruhu 25 mil od bouřky.

Havárie letounu F-35 Stealth přiměla výrobce motorů k zastavení dodávek

Zatím bylo veřejně oznámeno, že toto časově neomezené omezení se vztahuje „pouze“ na letouny F-35A letectva. Ale vzhledem k tomu, že Společná programová kancelář F-35 v minulosti tajila a „řídila“ špatné zprávy, nebylo by vůbec překvapivé zjistit, že stejná omezení platí i pro F-35B námořní pěchoty a F-35C námořnictva, ale zatím nebyla zveřejněna. Že by zavedení této nezveřejněné politiky mohlo mít smysl, se ukázalo v červenci 2021, kdy byly dva letouny F-35B odlétající ze své letecké základny v Japonsku nuceny provést nouzové přistání poté, co oba utrpěly při stejné bouři škody způsobené bleskem v hodnotě milionů dolarů.

Toto omezení je ještě více ochromující než omezení nadzvukových letů letounů F35, protože nemožnost létat v okruhu 25 mil od potenciální bleskové aktivity umožní nepříteli využít blízkost blesků jako krytí pro letecké, pozemní a námořní operace s vědomím, že letouny F-35 nebudou létat v záloze nebo nebudou moci být vyžádány do oblastí, kde je blesky ohrožují. To, že právě toto letadlo má být náhradou za F-16, A-10, AV-8B Harrier, F/A-18E Hornet a F/A-18F Super Hornet, je rozhodnutí, které je třeba přehodnotit.

Na první pohled se zdá, že by nemělo být tak těžké navrhnout letadlo, které by dělalo to, co letadla dělají už mnoho desetiletí. Každý rok jsou komerční letadla po celém světě zasažena desítkami tisíc případů bleskem. A každé komerční letadlo je zasaženo v průměru jednou až dvakrát ročně. Stejně jako v případě komerčních letadel se i od vojenských letadel očekává, že se bouřkám pokud možno vyhnou, ale v případě potřeby je budou schopna proletět. A očekává se od nich, že budou schopna údery blesků bez problémů snášet a plnit své úkoly. Například jedna proudová stíhačka z 50. let, F-106B Delta Dart, byla při zkušebních letech pro NASA zasažena bleskem více než 700krát a zachovala si letovou způsobilost. To je samozřejmě extrémní příklad, ale ukazuje, že zásah bleskem nemusí stíhačku ochromit ani zničit.

Americká stíhačka F-35 po selhání podvozku v Japonsku spadla na zem

Proč tedy nejdražší program vývoje letadel/zbraňových systémů v dějinách světa nebyl schopen přijít s letadlem, které by dokázalo to, co v podstatě každé jiné letadlo? To opravdu nevíme, protože Společná programová kancelář F-35 nechce z „důvodů provozní bezpečnosti“ prozradit specifika problému. Ale když se podíváme na historii konstrukce F-35 a na základy ochrany letadel před bleskem, můžeme přijít na několik možností.

První možnost vychází ze skutečnosti, že letouny s kompozitním potahem, jako je potah F-35, se mnohem více spoléhají na palubní systém generování inertních plynů (OBIGGS), který chrání jejich palivové nádrže před výbuchem, než letouny s kovovým potahem.

Systém OBIGGS pumpuje dusík do palivových nádrží letadla při jejich vyprazdňování, aby se zajistilo, že obsah kyslíku v nádržích nikdy nedosáhne úrovně, která by podpořila hoření (asi 9 %). Tímto způsobem, i kdyby blesk prošel palivovými nádržemi, páry paliva nebudou mít dostatek kyslíku k hoření a letadlo nevybuchne.

Stíhačka F-35 havarovala na námořní letecké základně ve Forth Worthu

Pokud by tedy systém OBIGGS F-35 nedokázal vytvořit dostatek dusíku a nebo tento dusík rovnoměrně rozvést do všech nádrží F-35, byl by F-35 zranitelný vůči úderu blesku. Přesto by si člověk myslel, že správné dimenzování jednotky OBIGGS by pro konstruktéry F-35 nemělo být problémem. F-35 však není typický letoun a od počátku svého vývoje se potýkal s vážnými problémy s hmotností a v roce 2004 prošel něčím, co by mnozí označili za drakonické snižování hmotnosti.

Snížil snad konstrukční tým F-35 ve své dychtivosti po snížení hmotnosti příliš mnoho při odhadu, s jakým množstvím kyslíku se bude muset systém OBIGGS vypořádat u letounu se skutečně masivními palivovými nádržemi a super velkou palivovou frakcí? A vzali v úvahu, kolik rozpuštěného kyslíku bude vytlačeno z paliva při jeho zahřívání, když bude zajišťovat chlazení elektroniky, avioniky a radarového vybavení – mnohem více chlazení, než pro jaké bylo původně specifikováno? Mohlo by to tak být, ale druhá možnost, o které se zatím veřejnost nezmínila, je ještě zákeřnější.

Tou druhou možností je, že F-35 je tak napěchován citlivým elektronickým vybavením, že fólie/síťovina zabudovaná do jeho kompozitního pláště není dostatečně silná, aby účinně odváděla údery blesku kolem vnějšího povrchu letadla. Proto by úder blesku mohl poškodit citlivou elektroniku umístěnou uvnitř letounu.

Záběry ze zřícení F-35 Stealth v Utahu

Tato zranitelnost mohla být také důsledkem konstrukčního procesu, při němž záleželo na každém gramu, a že hmotnost kovu zabudovaného do potahu F-35, která je nezbytná pro svádění blesků, nakonec nebyla dostatečná pro úkol chránit více elektroniky, než bylo kdykoli předtím nacpáno do jednomotorové stíhačky, nebo vlastně jakékoliv stíhačky.

To, že by se mohlo jednat o tento problém, souvisí s dříve citovaným incidentem, kdy letouny F-35B poškozené bleskem nevybuchly, ale utrpěly natolik vážné poškození, že musely okamžitě přistát. Přesná povaha poškození samozřejmě nebyla nikdy odhalena, ale pokud byla poškozena elektronika, byla by to velmi špatná zpráva, protože oprava by byla téměř jistě neúměrně drahá.

Buď obojí, nebo jedno z výše uvedeného, nebo možná dokonce nic z výše uvedeného by mohlo být důvodem, proč se F-35 musí vyhýbat bleskům. Vzhledem k tomu, že Pentagon drží podrobnosti v tajnosti, nevíme to jistě. Bez ohledu na to, že náš hlavní zdroj budoucí vzdušné síly není schopen létat za nepříznivého počasí, je naprosto nepřijatelné, a pokud se tento kritický problém nepodaří odstranit, pokračování v projektu F-35 ve skutečnosti poškozuje, nikoliv zvyšuje naši národní bezpečnost.

Zdroj: theepochtimes.com

Stíhačky F-35A byly během 18 měsíců 234krát operačně nepřipravené