Vědci z Washingtonské univerzity a Národního lékařského centra City of Hope objevili v průlomové studii „třetí stav“ existence, který zpochybňuje naše chápání života a smrti. (Foto: Nature)

Tento stav nastává, když buňky mrtvých organismů nadále fungují a dokonce rozvíjejí nové schopnosti nad rámec svého původního účelu.

Studie publikovaná v časopise Physiology odhaluje fascinující příklady tohoto jevu. 

Bylo pozorováno, že kožní buňky z mrtvých žab se reorganizují na „xenoboty“ – drobné organismy schopné pohybu. 

Podobně lidské plicní buňky vytvořily „antroboty“, kteří se dokážou orientovat ve svém prostředí a dokonce opravovat sebe i blízké poškozené buňky.

Profesoři Peter Noble a Alex Pozhitkov, kteří výzkum vedli, předpokládají, že za tuto pozoruhodnou schopnost mohou být zodpovědné elektrické obvody v buněčných membránách. 

Faktory, jako jsou podmínky prostředí, zdroje energie a vlastnosti organismu, hrají zásadní roli při určování toho, zda buňky mohou vstoupit do tohoto třetího stavu.

Tento objev má dalekosáhlé důsledky, může způsobit revoluci v regenerativní medicíně a přinutit k přehodnocení právní definice smrti. 

Vědci pokračují ve výzkumu a zkoumají etické a praktické důsledky této nové hranice v biologii.

Přestože plný potenciál tohoto „třetího stavu“ se teprve ukáže, je zřejmé, že naše chápání hranic života se vyvíjí a otevírá nové vzrušující cesty pro vědecké zkoumání a pokrok v medicíně.

Zdroj: Nature