Zásoby zbraní v Itálii jsou vyčerpány. Úroveň bezpečnosti je nedostatečná

Řím požádal USA o pomoc, ale na pomoc se čeká ve frontě. Ozbrojené síly, jak vysvětlují akreditované obranné zdroje, trpí „nízkou úrovní munice“, která je staví do „vážných potíží“.

Na trhu je nedostatek výbušnin a střelného prachu a problém nabývá významu pro národní bezpečnost. Protože ozbrojené síly – jak vysvětlují akreditované zdroje z oblasti obrany – trpí „špatnou úrovní munice“, která je staví do „vážných potíží“. Tento příběh má dlouhou historii. V posledním desetiletí v Itálii zanikly dvě třetiny výrobců v důsledku drastického poklesu poptávky. Moderní válečná taktika změnila požadavky armády a z cenových důvodů lidé raději nakupovali to, co potřebovali, v zahraničí. S invazí na Ukrajinu se však vrátily konflikty z 20. století, což donutilo všechny země k horečnému závodu o zvýšení zásob.

Nedostatek „surovin“, spolupodílející se na snaze podpořit Kyjev, způsobil, že dnes v italských arzenálech chybí těžká a lehká dělostřelecká munice. „Na regálech,“ potvrzují Copasir, „toho po šesti dekretech o pomoci Ukrajině moc nezbývá“. A dodavatelské firmy nejsou schopny požadavky vyřídit: potřebovaly by obrovské investice, které by mohly určit pouze stanovené (a částečně zaplacené) objednávky. Výsledek: v současné době mají výrobci „sníženou kapacitu“. Objednávky na dodávky munice jsou na tři roky, u raket na šest.

V této souvislosti se Řím pokusil kontaktovat Washington, aby zajistil obnovení rezerv, ale Spojené státy odpověděly, že „se musíte zařadit“. A fronta je dlouhá. Protože potíže jsou společné (téměř) všem státům EU, a to natolik, že na posledním zasedání EU bylo rozhodnuto čerpat na společné nákupy také prostředky z kohezních fondů.

Již nějakou dobu v Itálii vysvětlují vysocí důstojníci generálního štábu politickým představitelům, že pokud by v těchto podmínkách teoreticky došlo k napadení země, „schopnost odporu by se odhadovala na 48 až 72 hodin“.

Existuje mnoho důvodů pro úroveň bezpečnosti, která je označována jako „nedostatečná“. Mezitím je třeba pravidelně vyměňovat munici, protože výrobky jako bomby a rakety po určité době „expirují“, tj. přestávají být účinné a hrozí, že se dokonce stanou nebezpečnými. Sám Zelenskij před několika měsíci veřejně prohlásil, že materiál dodaný spojeneckými silami „v boji nefunguje“. A minulý týden Financial Times odhalily, že dvacet samohybných děl M109L darovaných Itálií Ukrajině bude „nepoužitelných“.

Otázka prostředků je druhou stránkou obtíží. Podle zprávy vypracované ministerstvem obrany v době Draghiho kabinetu se účinnost armádních obrněných tanků „snižuje na 25-30 %“ kvůli „zastarávání“ materiálu a „kanibalizaci“ náhradních dílů. Letectvo se naproti tomu může pochlubit nejmodernějšími stroji, ale chybí mu stálé množství raket, a přestože bylo rozhodnuto o pořízení sofistikovaných protiraketových baterií, bude trvat dlouho, než budou instalovány. Námořnictvo je rovněž vybaveno nejmodernější technikou, ale má nedostatek personálu a v bojových podmínkách by mělo munici na týden.

Není náhodou, že ministr Crosetto zdůrazňuje, že „potřeby národní obrany vyžadují dostupnost dostatečných zásob“. V březnu během doby vyhrazené pro otázky v Poslanecké sněmovně zástupce exekutivy vysvětlil, že „materiál poskytnutý Kyjevu pěti dekrety předchozí vlády musí být obnoven“.

A tváří v tvář kritice ze strany novopacifistického grilliniho nejen připomněl, že „pomoc Ukrajině jste odhlasovali i vy“, ale dodal, že závazek dosáhnout 2 % HDP ve prospěch obrany „je cílem, který v letech 2018 a 2019 potvrdil tehdejší premiér Conte v NATO“.

Po vypuknutí války se řešení problému zásob stalo – podle náměstka Perega – „strategickou otázkou“. Nejedná se o válečnický postoj středopravicové Itálie. Loni vláda sociálního demokrata Schulze oznámila vyčlenění sta miliard na obnovu německých vojenských struktur. A reformní prezident Macron prohlásil, že „Francie vstoupila do válečné ekonomiky, takže bude nezbytné rychle obnovit to, co naše ozbrojené síly potřebují“.

Zdroj: corriere.it