„Není to na úrovni, na které bychom chtěli jít do boje,“ řekl deníku The Wall Street Journal představitel americké obrany o rychle se tenčících zásobách Pentagonu v důsledku bezprecedentní obranné pomoci Ukrajině a zdůraznil zejména, že dělostřelecké munice je nyní „nepříjemně málo“. (Foto: Shutterstock)

Navíc je pravděpodobné, že nedostatek bude trvat i do budoucna, vzhledem k tomu, že normou je, že nové nákupy a následné dodávky zbraní výrobci trvají proces let.

Pentagon připouští „pravděpodobnost“ ukrajinského ostřelování v blízkosti jaderné elektrárny

„USA během uplynulého půl roku dodaly Ukrajině 16 amerických raketometů, známých jako Himars, tisíce děl, dronů, raket a dalšího vybavení. Velká část z toho, včetně munice, pocházela přímo z amerických zásob, čímž se vyčerpaly zásoby určené pro neočekávané hrozby, tvrdí představitelé obrany,“ píše se ve zprávě.

Celkově zatím USA přislíbily poslat na Ukrajinu zbraně v hodnotě asi 13 miliard dolarů po pouhých šesti měsících konfliktu. Vzhledem ke znepokojení nad snižujícími se zásobami samotného Washingtonu se ministerstvo obrany nyní rozhodlo poslat na Ukrajinu 105mm náboje namísto 155mm řízených „inteligentních“ dělostřeleckých granátů.

Na začátku července řekl vysoký představitel americké obrany novinářům na brífinku, že ukrajinská armáda v té době vystřelovala asi 3 000 155mm střel denně:

Po internetu koluje video atentátu na ukrajinského kolaboranta

Toto odhalení přišlo v rámci dotazování na poslední tranši zbraní a munice zasílaných na Ukrajinu, včetně poprvé 1 000 řízených 155mm „inteligentních“ střel.

Úředník uvedl, že navzdory vysoké míře používání mají ukrajinské síly stále „značné zásoby“ 155mm nábojů a zdaleka jim nedocházejí, přičemž další náboje jsou na cestě. USA a spojenci z NATO darovali Ukrajině stovky tisíc 155mm nábojů.

Již v tuto chvíli se však zdá, že Pentagon je s mírou těchto „darů“ stále více nespokojen.

Zpráva Wall Street Journal dále naznačila, že americká armáda požádala Kongres o dalších 500 milionů dolarů ročně na posílení vlastních továren na výrobu munice. Zůstává, že největším vítězem v tom všem jsou velcí dodavatelé a výrobci obranného materiálu.

Scott Ritter: „Kdyby nebylo expanze NATO, nebyl by konflikt na Ukrajině“ (1. část)

Mezitím se se stejným problémem a obavami potýkají i další spojenci v NATO, zejména „neutrální“ Německo, které dramaticky změnilo svůj historický postoj neposílat zbraně do zón zahraničních konfliktů. Řada německých politiků varovala, že by Berlín neměl sdílet zbraně z vlastního arzenálu, vzhledem k tomu, že „situace je zde bohužel taková, že máme absolutní deficit vlastních zásob“, jak nedávno uvedla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

V rozhovoru s německou mediální agenturou ZDF řekla: „V současné době je v Německu velmi málo pracovních míst: „Německo však musí myslet i ve střednědobém horizontu. Kvůli německému problému se zbraněmi musel zbrojní průmysl cíleně vyrábět materiál pro Ukrajinu“.

Zdroj: republicworld.com