Neurovědci Yaleovy univerzity dokázali „oživit“ prasečí mozek čtyři hodiny po smrti zvířete. Podle vědců je to obrovský průlom v medicíně. (Foto: Wikimedia)
V současné době resuscitace končí několik minut po srdeční zástavě, neboť v této době neurony, které jsou zbaveny kyslíku, nejsou životaschopné. Článek byl publikován na vědeckém portálu Science News.
Pro experimenty byly odebrány zbytky prasat získané na jatkách. Univerzita se domluvila, že získá asi 300 oddělených hlav. Hlavy prasat byly transportovány do laboratoře univerzity, kde vědci chirurgicky odstranili mozek.
Během experimentu většina materiálu nevykazovala žádnou elektrickou aktivitu. Při samostatném zkoumání neuronů však vědci zjistili slabou aktivitu ve 32 vzorcích – to lze přirovnat k „šedé zóně“ mezi životem a smrtí.
Vědci dali 32 vzorků do umělého systému známého jako BrainEx – komora, která simuluje činnost těla. Přístroj přepumpuje syntetickou krevní náhražku, která do buněk dodává kyslík, glukózu a další potřebné látky.
Od okamžiku porážky zvířete do jeho umístění v BrainExu uplynuly čtyři hodiny a po dalších šesti hodinách buňky „ožily“.
Jejich činnost se nelišila od normální. Samostatně spotřebovávaly kyslík a cukr, uvolňovaly oxid uhličitý – to znamená, že proces metabolismu začal znovu.
Mikroskopické vyšetření ukázalo, že neurony vyšší vrstvy, hippocampu a přední mozkové kůry vypadají zdravě.
Vědci zdůrazňují, že je ještě příliš brzy mluvit o návratu vědomí do mozku. Mozky dosud neprokázaly koordinovanou aktivitu. Nicméně i možnost vrátit jednotlivým buňkám schopnost přenášet signál deset hodin po smrti je velký úspěch. Na základě toho je možné hledat nové způsoby.
Kromě toho výsledky experimentu rozšiřují možnosti studia Alzheimerovy choroby a dalších mozkových potíží.
„To je obrovský průlom,“ okomentovala experiment vědkyně Nita Farahani z Dukeovy univerzity.
Zdroj: mashable.com