Bývalý izraelský premiér Naftali Bennett v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil na svém kanálu na YouTube, uvedl, že USA a jejich západní spojenci „zablokovali“ jeho snahu o zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou s cílem ukončit válku v jejích prvních dnech. (Foto: Youtube)

Bennett 4. března 2022 odcestoval do Ruska, aby se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru podrobně popsal své tehdejší zprostředkování mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které podle svých slov koordinoval s USA, Francií, Německem a Spojeným královstvím.

Bennett uvedl, že obě strany se během jeho zprostředkovatelského úsilí dohodly na velkých ústupcích. Za ruskou stranu uvedl, že upustila od „denacifikace“ jako požadavku na příměří. Bennett definoval „denacifikaci“ jako odstranění Zelenského. Během setkání s Putinem v Moskvě Bennett uvedl, že se ruský vůdce zaručil, že se nepokusí Zelenského zabít.

Dalším ústupkem, který Rusko podle Bennetta učinilo, je, že nebude usilovat o odzbrojení Ukrajiny. Za ukrajinskou stranu se Zelenskyj „zřekl“ toho, že bude usilovat o členství v NATO, což byl podle Bennetta „důvod“ ruské invaze.

Zprávy v té době odrážely Bennetovy komentáře a uváděly, že Rusko a Ukrajina své postoje zmírňují. Axios s odvoláním na izraelské představitele 8. března uvedl, že Putinův „návrh je pro Zelenského obtížné přijmout, ale není tak extrémní, jak předpokládali. Uvedli, že návrh nezahrnuje změnu režimu v Kyjevě a umožňuje Ukrajině zachovat si suverenitu“.

Při diskusi o tom, jak se západní lídři stavěli k jeho zprostředkovatelskému úsilí, Bennett uvedl, že tehdejší britský premiér Boris Johnson zaujal „agresivní linii“, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz byli „pragmatičtější“. Prezident Biden podle Bennetta zaujal „obě“ stanoviska.

Nakonec se však západní lídři postavili proti Bennetovým snahám. „Řeknu to v širším slova smyslu. Myslím si, že existovalo legitimní rozhodnutí Západu pokračovat v úderu na Putina a ne [vyjednávat],“ řekl Bennett.

Na otázku, zda západní mocnosti „zablokovaly“ zprostředkovatelské úsilí, Bennet odpověděl: „V podstatě ano. Zablokovaly to a já si myslím, že se mýlily.“

Při vysvětlování svého rozhodnutí o zprostředkování Bennett uvedl, že bylo v národním zájmu Izraele nevybírat si ve válce stranu, a odkázal na časté letecké údery Izraele v Sýrii. Bennett uvedl, že Rusko má v Sýrii protivzdušnou obranu S-300 a že pokud „stisknou tlačítko, izraelští piloti padnou“.

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou Bennettovým úsilím neskončila. Později v březnu se ruští a ukrajinští představitelé setkali v tureckém Istanbulu a následovaly virtuální konzultace. Podle svědectví bývalých amerických představitelů, kteří hovořili pro Foreign Affairs, se obě strany dohodly na rámci předběžné dohody. Ruští představitelé, včetně Putina, veřejně prohlásili, že dohoda byla po istanbulských rozhovorech blízko.

Jednání však nakonec ztroskotala na dalším tlaku Západu. Boris Johnson navštívil Kyjev v dubnu 2022 a naléhal na Zelenského, aby s Ruskem nevyjednával. Podle zprávy listu Ukrajinska pravda řekl, že i když je Ukrajina připravena podepsat dohodu s Ruskem, západní podporovatelé Kyjeva ji podepsat nechtějí.

Později v dubnu turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu řekl, že existují některé země NATO, které chtějí válku na Ukrajině prodloužit. „Po jednáních v Istanbulu jsme si nemysleli, že válka bude trvat tak dlouho… Ale po setkání ministrů zahraničí NATO vznikl dojem, že… v členských státech NATO jsou tací, kteří chtějí, aby válka pokračovala, ať válka pokračuje a Rusko oslabuje. Situace na Ukrajině je příliš nezajímá,“ řekl Cavusoglu.

Několik dní po Cavusogluových komentářích ministr obrany Lloyd Austin přiznal, že jedním z cílů USA při podpoře Ukrajiny je, aby Rusko „oslabilo“.

Zdroj: antiwar.com