Poslanci Evropského parlamentu ve středu odhlasovali zákaz prodeje nových automobilů se spalovacím motorem do roku 2035, což by byl jeden z nejsilnějších zákonů na světě, který by postupně vyřadil z provozu vozidla s benzinovým motorem, pokud by jej schválila Evropská rada. (Foto: Flickr / ilustrační)

Přestože opatření musí ještě projednat Rada a přijmout zákon, hlasování v Parlamentu je považováno za nejzásadnější krok v tomto procesu.

Úplné schválení bude pravděpodobně znamenat pokles prodeje hybridních automobilů a rychlý přechod na plně elektrické modely.

Podpora opatření přichází po řadě zamítnutí jiných klíčových klimatických politik ve středu.
Středopravá parlamentní frakce se vyslovila proti 100% zákazu do roku 2035. Někteří zákonodárci místo toho požadovali 90% zákaz, což by znamenalo, že desetina všech prodaných nových automobilů by stále mohla být se spalovacími motory.

„Velmi se mi ulevilo a jsem s výsledkem spokojen,“ řekl nizozemský zákonodárce Jan Huitema, který vedl přípravu této politiky.

Parlament již dříve zamítl tři další klíčové návrhy, včetně ústředního bodu politiky, kterým byla reforma trhu s uhlíkem.

Německý zákonodárce Peter Liese již dříve ve středu novinářům řekl, že jeho středopravicová frakce EPP stoprocentní zákaz nepodpořila, a dodal, že spalovací vozidla by mohla být stále užitečná, pokud by se technologie v oblasti nízkouhlíkových syntetických paliv časem zlepšila.

„Nemyslíme si, že by politici měli rozhodovat o tom, zda jsou nejlepší volbou elektromobily nebo syntetická paliva. Osobně se domnívám, že většina spotřebitelů si koupí elektromobil, pokud jim poskytneme potřebnou infrastrukturu, a to je to, co musíme udělat,“ řekl.

Dodal, že je možné, že spalovací automobily na syntetická paliva se v budoucnu stanou konkurenceschopnějšími než elektromobily. Podle Lieseho mohou být také reálnější pro mnoho rozvojových zemí v Africe a Asii, které kupují evropská auta, zejména pokud tyto země nebudou schopny v příštích několika desetiletích přejít na ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie.

Komise poprvé oznámila plán na postupné vyřazení automobilů se spalovacími motory v srpnu loňského roku. Komise uvedla, že k usnadnění přechodu na elektromobily bude po 27 členských státech EU požadovat, aby rozšířily nabíjecí kapacity pro vozidla. Nabíjecí místa budou instalována každých 60 kilometrů (37,3 míle) na hlavních dálnicích a zvýší se minimální sazba daně na benzin a naftu.

Automobilový průmysl hraje v evropské ekonomice zásadní roli, neboť se podílí 7 % na hrubém domácím produktu a podporuje 14,6 milionu pracovních míst v regionu. Doprava je však jediným odvětvím, kde emise skleníkových plynů rostou, a silniční vozidla se v roce 2017 podílela na emisích CO2 21 %.

Velká Británie, která již není členem EU, loni oznámila, že od roku 2030 zakáže prodej nových benzinových a naftových automobilů, přičemž prodej některých nových hybridů bude pokračovat až do roku 2035.

Hlasování pro toto opatření následovalo po šokujícím odmítnutí návrhů EU na vytvoření ambicióznějšího systému obchodování s emisemi, uhlíkové hraniční daně a sociálního klimatického fondu parlamentem.

Liese, hlavní vyjednavač parlamentu o reformě trhu s uhlíkem, vyzval své kolegy, aby se ve výboru znovu pokusili najít návrh, který by získal podporu.

„Všichni, kteří dnes hlasovali proti, se mohou zamyslet… prosím, nezabíjejte systém obchodování s emisemi,“ řekl.

Stanovení ambicióznějších cílů pro tento systém, který nutí některé z největších znečišťovatelů kupovat uhlíkové kredity, bylo ústředním právním předpisem bloku v jeho zastřešujícím plánu Fit for 55, plánu na snížení emisí o 55 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990. Tento cíl je jedním z nejambicióznějších klimatických cílů všech velkých ekonomik.

Zdroj: cnn.com