Podle švýcarských představitelů, kteří konferenci pořádají, se jí zúčastní více než 50 hlav států a vlád – nikoli však z Ruska nebo Číny.

Prezidenti Ekvádoru, Pobřeží slonoviny, Keni a Somálska se připojí k mnoha západním hlavám států a vlád a dalším představitelům na víkendové konferenci, jejímž cílem je vytyčit první kroky na cestě k míru na Ukrajině, přičemž Rusko bude na konferenci chybět.

V letovisku Bürgenstock s výhledem na Lucernské jezero bude přítomno přibližně 100 delegací včetně evropských orgánů a OSN.

Kdo se dostaví – a kdo ne – se stalo jednou z klíčových sázek setkání, které bude podle kritiků bez přítomnosti vlády ruského prezidenta Vladimira Putina, který v únoru 2022 napadl Ukrajinu a pokračuje ve válce, zbytečné.

Zelenskyj říká, že Putinovo ultimátu je „oživením nacismu“

Setkání se má zúčastnit americká viceprezidentka Kamala Harrisová, zatímco Turecko a Saúdská Arábie vyslaly své ministry zahraničí. Na nižších úrovních budou zastoupeny klíčové rozvojové země jako Brazílie, která je na akci pozorovatelem, Indie a Jihoafrická republika.

Čína, která podporuje Rusko, se připojuje k desítkám zemí, které se konference neúčastní a z nichž mnohé mají naléhavější problémy než nejkrvavější konflikt v daleké Evropě od druhé světové války. Peking tvrdí, že jakýkoli mírový proces musí mít účast Ruska i Ukrajiny, a předložil své vlastní představy o míru.

Zelenskyj nedávno vedl diplomatické úsilí o přilákání účastníků.

Ruské jednotky, které nyní kontrolují téměř čtvrtinu ukrajinského území na východě a jihu, dosáhly v posledních měsících některých územních zisků. Když se loni v létě začalo hovořit o mírové iniciativě pod záštitou Švýcarska, ukrajinské síly nedávno získaly zpět rozsáhlá území, zejména v okolí měst jižní Cherson a severní Charkov.

Na pozadí bitevního pole a diplomatického taktizování představili organizátoři summitu tři body programu: jadernou bezpečnost, například v Ruskem kontrolované elektrárně v Záporoží, humanitární pomoc a výměnu válečných zajatců a globální potravinovou bezpečnost – která byla občas narušena kvůli zablokovaným dodávkám přes Černé moře.

Putin představil Ukrajině novou nabídku míru s okamžitým příměřím

Tento seznam úkolů, který zahrnuje některé z nejméně kontroverzních otázek, je značně krátký oproti návrhům a nadějím, které Zelenskyj stanovil v desetibodovém mírovém vzorci na konci roku 2022.

Putinova vláda mezitím chce, aby jakákoli mírová dohoda vycházela z návrhu dohody dojednaného v počátečních fázích války, který obsahoval ustanovení o neutrálním statusu Ukrajiny a omezení jejích ozbrojených sil, přičemž jednání o Ruskem okupovaných oblastech odkládá. Snaha Ukrajiny v průběhu let vstoupit do vojenské aliance NATO Moskvu popudila.

Vzhledem k tomu, že se svět v poslední době soustředí na válku v Gaze a národní volby v roce 2024, chtějí zastánci Ukrajiny vrátit pozornost k porušování mezinárodního práva ze strany Ruska a obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

Mezinárodní krizová skupina, poradní skupina, která se zabývá ukončením konfliktů, tento týden napsala, že „pokud nedojde k velkému překvapení na Bürgenstocku“, je nepravděpodobné, že by tato událost „přinesla velké důsledky“.

Stoltenberg reaguje na výzvu Putina k okamžitému příměří

„Nicméně švýcarský summit je pro Ukrajinu a její spojence příležitostí zdůraznit to, co Valné shromáždění OSN uznalo v roce 2022 a zopakovalo v rezoluci o spravedlivém míru na Ukrajině z února 2023: „Ruská totální agrese je hrubým porušením mezinárodního práva,“ uvedl.

Zdroj: euronews.com