Dříve, po poznámkách prezidenta USA Donalda Trumpa, že „určitě“ podpoří návrat Ruska do skupiny G7, aby znovu vytvořil skupinu zemí G8, „vysoce postavený zdroj“ v Bruselu novinářům řekl, že by to bylo „známkou slabosti“.

Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že Evropská unie kategoricky odmítá logiku prezidenta Trumpa ohledně pozvání Ruska zpět do G7 a uvedl, že se pokusí přesvědčit ostatní lídry bloku, že by bylo lepší místo toho pozvat Ukrajinu jako hosta na příští summit G7.

„Před rokem v Kanadě prezident Trump navrhl opětovné navrácení Ruska do G7 a otevřeně prohlásil, že připojení Krymu Ruskem bylo částečně odůvodněné, a že bychom tuto skutečnost měli přijmout. V žádném případě nemůžeme s touto logikou souhlasit,“ řekl Tusk, když vystupoval na summitu G7, který odstartoval v sobotu ve francouzském Biarritzu.

„Pokud jde o spekulace o pozvání Ruska ke stolu, rád bych řekl toto: zaprvé jsou důvody, proč bylo Rusko v roce 2014 vyřazeno, stále platné. Navíc existují nové důvody, například ruská provokace v Azovském moři,“ dodal Tusk s odkazem na incident z listopadu 2018, při kterém se ukrajinská námořní plavidla pokusila o provokaci v kerčském průlivu v ruských vodách, které spojují Krym s ruskou pevninou.

Tusk tvrdí, že Rusko „nezískalo“ právo znovu vstoupit do skupiny. „Dnes se pokusím přesvědčit své partnery, že by bylo lepší pozvat Ukrajinu jako hosta, samozřejmě, na příští schůzku G7, abychom vyslechli názor nového prezidenta. Před dvěma dny jsem s ním hovořil a vím, že by ho to zajímalo,“ řekl.

Složitý summit

Tusk varoval, že sobotní summit bude „obtížnou zkouškou jednoty a solidarity“ mezi členy bloku v období různých obchodních konfliktů mezi zeměmi. Tusk uvedl, že takové konflikty naruší „už tak oslabenou důvěru“ mezi členy G7 a že minulý rok ukázal, že je pro země „stále obtížnější“ najít společnou řeč.

Tusk také varoval Trumpa před používáním cel z „politických důvodů“ a uvedl, že by to mohlo být riskantní pro celý svět, včetně EU.

Tuskova role v ukrajinské krizi

Během svého funkčního období hrál polský premiér Donald Tusk klíčovou roli při prosazování iniciativy Východního partnerství Evropské unie, jejímž cílem bylo zvýšit vliv EU na Ukrajině před majdanovým převratem v roce 2014. Když se ukrajinská krize rozhořela, bylo Tuskovo Polsko otevřeně zapojeno do událostí vedoucích k převratu. Tehdejší ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podepsal dohodu, která měla být podle všeho považována za kompromis mezi tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí podporovanou západem během masových pouličních protestů v Kyjevě. Janukovyčova vláda byla svržena a byl nucen uprchnout ze země hned druhý den po podpisu dohody. Později Tusk a Sikorski vyzvali NATO a EU, aby sundaly své „dětské rukavice“ ve vztahu k Rusku, a to včetně vojenské hrozby Moskvy a naléhali na alianci, aby vyslala armádu jako pomoc novým orgánům v Kyjevě.

Krize, která vyústila v následek majdanového převratu, přiměla orgány na Krymu, aby uspořádaly rychlé referendum. Při hlasování došlo v březnu 2014 k odtržení etnicky převážně ruského poloostrova od Ukrajiny a opětovnému připojení Ruska, téměř přesně šedesát let poté, co jej v roce 1954 sovětský vůdce Nikita Chruščov připojil k Ukrajině. 96 % obyvatel Krymu hlasovalo pro připojení poloostrova k Rusku.

Rusko zpět v G7?

V úterý americký prezident Donald Trump řekl, že „určitě“ podpoří návrat Ruska do G7, aby znovu obnovil G8. Trump údajně vyjádřil podporu této myšlence na základě doporučení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Rusko bude na summit pozváno v roce 2020, kdy USA předsednictví skupiny převezmou. Moskva na tuto myšlenku reagovala opatrně. Ve středu ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že bude třeba učinit „konkrétní návrhy“, než bude Rusko moci v této záležitosti formálně rozhodnout. Německá kancléřka Angela Merkelová a úředník z Kanady vyjádřili nesouhlas s návratem Ruska do skupiny.

Zdroj: snews.com