Evropská unie doporučila občanům, aby si vytvořili zásoby základních potravin na nejméně 72 hodin a zajistili si tak soběstačnost v krizových situacích, jako je válka, nemoci nebo kybernetické útoky. Nová strategie EU klade důraz na koordinovanou připravenost na mimořádné události. (Foto: Flickr)

Evropská unie vyzvala občany, aby si vytvořili dostatečné zásoby potravin, aby byli v případě krize vyvolané válkou, nemocemi, změnou klimatu nebo kybernetickými útoky soběstační alespoň na 3 dny.

EU toto doporučení vydala ve středu. Podle návrhu strategie Unie pro připravenost bude v případě, že dojde k jakémukoli narušení, nejkritičtější počáteční období.

V případě ozbrojené agrese závisí schopnost armády efektivně fungovat do značné míry na podpoře ze strany civilistů, vysvětluje návrh.

Návrh uvádí přibližně 60 klíčových opatření, která mají být realizována v příštích dvou letech.

Stalo se tak poté, co blok 27 zemí přehodnocuje svou bezpečnostní politiku poté, co Trumpova administrativa požádala EU, aby převzala větší odpovědnost.

V posledních letech byly pro EU největšími problémy pandemie Covid-19 a ruská invaze na Ukrajinu. Všudypřítomný strach donutil Evropu přemýšlet nekonvenčně. Rusko se snažilo Evropu využít tím, že ohrozilo závislost EU na svém zemním plynu.

Největší obavy EU v posledních letech vyvolává pandemie Covid-19 a ruská invaze na Ukrajinu. Všudypřítomný strach donutil Evropu přemýšlet nekonvenčně. Rusko se snažilo Evropu využít tím, že ohrozilo závislost EU na svém zemním plynu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že Rusko by mohlo do roku 2030 zaútočit v Evropě.

Blok zdůraznil, že musí být schopen hospodařit se svými zdroji, aby mohl podporovat své členské státy.

Komisařka pro připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová představila strategii pro řešení budoucích katastrof. Řekla: „Dnešní hrozby, kterým Evropa čelí, jsou složitější než kdykoli předtím a všechny jsou vzájemně propojené.“

Dodala, že v případě krize by lidé měli mít k dispozici základní zásoby. Lahbibová vyjmenovala potraviny, vodu, baterky, léky, doklady totožnosti a krátkovlnné vysílačky, které je třeba mít v zásobě.

Plány EU nejsou ojedinělé. S podobnými plány přišly Francie, Finsko a Švédsko.

Ne všichni členové EU však mají stejnou úroveň připravenosti na případnou krizi. Úřad pro připravenost a krizové řízení chce členské země povzbudit ke koordinaci v případě mimořádné události.

Zdroj: indiatoday.in