Evropský parlament schválil tento týden směrnici o energetické náročnosti budov. Pokud ji formálně odsouhlasí i Rada Evropské unie, legislativa bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro stavební průmysl, ale i pro každého vlastníka, provozovatele i nájemníka domu, bytu a dokonce i nerezidenčních budov.

Z celkového počtu 705 europoslanců hlasovala pro přijetí návrhu této směrnice relativně malá většina – 370, naopak 199 jich bylo proti a 46 se zdrželo. Hlasování předcházela emotivní výměna názorů z řad zastánců i odpůrců. Z českých europoslanců podpořilo směrnici pouze šest – Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (všichni tři Piráti) a Radka Maxová (nestr., S&D). Dvanáct jich bylo proti, jedna europoslankyně se zdržela.

Proč se směrnice o energetické náročnosti budov zavádí

I navzdory své kontroverzi je třeba říci, že tato verze směrnice je umírněnou ve srovnání s původním návrhem Evropské komise, uvádí server Euraktiv. Směrnice vychází ze Zelené dohody – Green Dealu a jeho cílů na snižování uhlíkové stopy. Tak, jako probíhá dekarbonizace v ostatních oblastech (zemědělství, energetika, doprava aj.) ji chce vedení EU zavést i do oblasti bydlení.

Budovy tvoří podle tvrzení komisařů 40 % spotřeby energie v EU, víc jak polovinu celkové spotřeby zemního plynu a vypouštějí 36 % z celkových emisí CO2. Zvýšení energetické úspornosti budov má vést k postupnému snižování uhlíkové stopy a ke snižování spotřeby energie. Slovy klimatických aktivistů má směrnice „vyzvednout miliony Evropanů z energetické chudoby“.

Co směrnice určuje

Do roku 2050 by měla mít celá EU klimaticky neutrální budovy. Za tím účelem zavádí směrnice několik cílů: zvýšit rozsah renovací budov, zlepšit informace o energetické náročnosti budov a zajistit, aby nová výstavba byla bezemisní.

Komise k tomuto účelu stanovila řadu opatření, která musí každý členský stát splnit, přičemž cestu k dosažení cílů si zvolí každá země podle svého uvážení. Každý stát bude muset splnit povinné kvóty počtu zateplených a renovovaných budov, z nichž většina musí být objekty s nejmenší energetickou úsporností a veřejné budovy, přičemž skupiny obyvatel s nízkými příjmy budou obdařeny dotacemi na renovace.

Jednotlivé státy také musí podle směrnice zajistit, aby renovace nevedly k vyhoštění zranitelných skupin nájemníků v důsledku navýšení nájmu po renovacích.

Kotle na fosilní paliva (uhlí, plyn a lehké topné oleje) budou nejpozději do roku 2040 zakázány, zato budou u novostaveb již za pár let povinné přípravné instalace pro solární panely na střechách a nabíjecí stanice pro elektromobily.

Budovy budou cejchované písmeny od A (nejlepší) po G (nejhorší) a databázi certifikátů energetické náročnosti budov bude spravovat speciální úřad. Veřejné budovy v třídě G si budou muset zlepšit rating na třídu F nejpozději do roku 2027 a alespoň na třídu E nejpozději do roku 2030, zatímco obytné budovy třídy G musí poskočit do třídy F do roku 2030 a alespoň na třídu E do roku 2033.

Certifikáty energetické náročnosti budov budou společné pro celou unii a vlastníci budov si budou moci zřídit dobrovolný pas pro renovaci budov, který jim má usnadnit plánování renovace.

Certifikát energetické náročnosti budov budou muset mít:

  • budovy, které procházejí větší renovací
  • budovy, u nichž se obnovuje nájemní smlouva
  • všechny veřejné budovy
  • budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu

Plné znění směrnice v češtině je k dispozici ZDE.

Reakce europoslanců

Proslovy europoslanců na plénu a vyjádření na sociálních sítích odrážejí jejich postoj ke směrnici a k zelené politice EU. Zde je jen několik z nich.

Beata Mazurek (Polsko)

Tato směrnice je dalším pokusem o zavedení regulací pod záminkou boje proti změně klimatu, které nás zatíží obrovskými náklady, které nakonec ponesou obyčejní občané. Tato směrnice je diktátem Bruselu, který nebere v úvahu skutečné možnosti a potřeby občanů.

Požadavek na renovaci energeticky méně efektivních budov uvrhne ty nejchudší do ještě větší chudoby a uvalení povinností na fotovoltaická zařízení je jen dalším článkem v řetězci byrokratického šílenství. Nedávné události z Bruselu i odjinud názorně ukazují, jak snaha prosadit nerealistické cíle Green Dealu vedla ke zhroucení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Ideologie je zde nadřazena racionálnímu hospodaření se zdroji založenému na důkladné analýze.

Zastavte neuváženou a nezodpovědnou politiku, která vede ke zbídačování našeho obyvatelstva. Ještě je čas toto šílenství zastavit. Ukažme, že dokážeme vést racionální politiku blízkou lidem.

Patryk Jaki (Polsko)

Shrňme si tento projekt. Za rok zakážete financování plynových kotlů v celé Evropské unii. Potom dojde k zákazu vytápění fosilními palivy obecně a v roce 2030 mají být všechny nové budovy s nulovými emisemi.

A poté mají být povinně renovovány všechny staré budovy, v nichž žijí ti nejchudší lidé. Na to nedáte žádné nové finanční prostředky a vše mají zaplatit obyčejní lidé. A na to má dohlížet ekologická služba, která bude kontrolovat certifikáty energetické náročnosti všech budov.

Někdo vám to konečně musí říct: Zbláznili jste se! Vy jste zešíleli!

Bydlení bude ještě dražší. Lidé si nebudou moci dovolit udržet své děti v teple. Evropa bude chudší a chudší. Ale co je vám po nějakém chudákovi, kterému vezmou jeho celoživotní práci. A je nutné to říct. Kolikrát už Evropa spáchala takto nádhernou sebevraždu? Tentokrát ne kvůli rudému komunismu, ale kvůli zelenému komunismu. Zastavte toto šílenství!

Ondřej Kovařík (Česko, ANO)

Dohoda na nové směrnici o energetické účinnosti budov je bohužel dalším příkladem toho, že jsme se nechali unést zelenými plány a naprosto jsme rezignovali na praktickou stránku celé věci. Jistě všichni chceme, aby budovy, které využíváme, měli nižší spotřebu energie. Na druhou stranu ale každá další úprava něco stojí a my musíme přesně vědět, kde na to tyto prostředky vezmeme a hlavně, kdo tuto cenu zaplatí. Veřejné peníze na to určitě stačit nebudou.

Pokud ji takto odsouhlasíme, povede k celé řadě problémů. Zdraží a dále zkomplikuje novou výstavbu. K tomu mě vede jen stručný výčet požadavků na nové budovy, které budou muset být striktně bezemisní, například omezení kotlů na fosilní paliva, příprava pro solární panely či povinná místa pro elektrická auta či kola.

To se dotkne jak kancelářských, tak také budov určených pro bydlení, ale budou to mezi prvními řešit také města a obce. Na budovy v jejich majetku dojde mezi prvními – školy, zdravotnická zařízení či sportovní zařízení. A pro ně, stejně tak jako pro řadu domácností, to bude bohužel často neřešitelný problém. Toto je cesta, kterou nelze podpořit.

Alessandro Panza (Itálie)

„Promiňte, pokud se nepřipojím ke sboru dnešních oslavujících, vidím, jak se kapsy evropských občanů vyprazdňují, aby naplnily kapsy výrobců solárních panelů a tepelných čerpadel v Číně. Odpustíte mi, pokud vidím, že je obtížné intervenovat ve městech v alpských údolích a vesnicích Apenin, kde jsou nejsložitější situace pro uplatnění požadavků této směrnice. U kanceláří, které potřebují zásahy, mluvíme o více než 1100 miliardách eur a tyto peníze prostě nejsou.“

Mikuláš Peksa (Česko, Piráti)

„Energetická krize nám v posledních dvou letech ukázala, že jsme skrytě závislí na dovozu fosilních paliv z Ruska. Potřebujeme to změnit. Ne přes noc, ale postupně. Nakonec to přinese kvalitnější bydlení, šetrnější k přírodě, ale i k peněžence.“

a

„Už nemůžeme stavět nové domy ve starém stylu, s připojením na centrální teplárny a bez pořádné tepelné izolace.“

Sara Matthieuová (Belgie)

„Desetina Evropanů mrzne a pro ně je izolace (budov) velmi důležitá… musíme přestat s ustavičným plýtváním. Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme.“

Mohammed Chahim

„Mohli bychom zabránit energetické krizi, kdybychom měli zateplenější byty.“

Zdroj: epochtimes.cz