Náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victoria Nulandová minulý týden prohlásila, že USA „podporují“ ukrajinské útoky na Krym a označila ruská vojenská zařízení na poloostrově za „legitimní cíle“. (Foto: Youtube)
Nulandová se takto vyjádřila, když byla dotázána na zprávu deníku The New York Times, která byla zveřejněna v lednu a podle níž se Bidenova administrativa „zahřívá“ u myšlenky pomoci Ukrajině při útoku na Rusko navzdory riziku eskalace.
„Rusko proměnilo Krym v obrovské vojenské zařízení … to jsou legitimní cíle, Ukrajina na ně útočí a my to podporujeme,“ řekla Nulandová washingtonskému think tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Nulandová rovněž vyjádřila podporu „demilitarizaci“ Krymu. „Bez ohledu na to, jak se Ukrajinci rozhodnou ohledně Krymu, pokud jde o to, kde se rozhodnou bojovat atd. nebude Ukrajina bezpečná, pokud Krym nebude minimálně – minimálně – demilitarizován,“ řekla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová komentáře Nulandové odsoudila s tím, že podněcuje k eskalaci války. „Nyní američtí váleční štváči zašli ještě dál: podněcují kyjevský režim k další eskalaci, k přenesení války na území naší země. Jen tak, přímými údery,“ uvedla Zacharovová.
Komentáře Nulandové přišly den poté, co ministr zahraničí Antony Blinken připustil, že ukrajinský pokus o znovudobytí Krymu by byl pro ruského prezidenta Vladimira Putina „červenou linií“ a znamenal by riziko zásadní reakce Moskvy. Podpora takových operací ze strany USA by zvýšila riziko provokace Moskvy a zvýšila by pravděpodobnost přímého střetu mezi NATO a Ruskem.
Putin dal najevo, že kvůli útokům na Krym výrazně vyostří válku. Rusko zahájilo rozsáhlé raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu až po bombardování Kerčského mostu, který spojuje Krym s ruskou pevninou, kamiony.
Ačkoli Ukrajina nebyla v pozici, kdy by mohla zahájit ofenzívu proti Krymu, Bidenova administrativa dávala po celou dobu konfliktu najevo, že by Kyjev od útoku na poloostrov neodrazovala.
Již v létě 2022, kdy USA poprvé poskytly Ukrajině raketové systémy HIMARS, se administrativa snažila získat záruky, že zbraně nebudou použity k útoku na ruské území. Na dotaz serveru Antiwar.com, zda se toto omezení vztahuje i na Krym, mluvčí ministerstva zahraničí odpověděl: „Krym je Ukrajina.“
Rusko kontroluje Krym od roku 2014, ale USA ani Kyjev poloostrov neuznávají jako ruské území. Obyvatelé Krymu si odhlasovali připojení k Rusku po převratu v Kyjevě podporovaném Spojenými státy, v němž Nulandová sehrála zásadní roli, a průzkumy veřejného mínění od roku 2014 ukazují, že jsou s touto změnou stále spokojeni.
Zdroj: antiwar.com