Zdá se, že se opět zintenzivňují výhrůžky jadernými zbraněmi z Ruska, a to ve chvíli, kdy Washington pokračuje ve zvyšování dodávek zbraní ukrajinské armádě a kdy Bidenova administrativa slibuje, že podpoří snahy o obvinění ruských představitelů před mezinárodním trestním soudem. (Foto: Flickr)
Jak jsme již dříve podrobně popsali, bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a současný náměstek tajemníka ruské Rady bezpečnosti varoval před „Božím hněvem“, pokud USA povedou snahy o zřízení mezinárodního tribunálu pro vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině. „Myšlenka potrestat zemi, která má jeden z největších jaderných potenciálů, je absurdní. A potenciálně představuje hrozbu pro existenci lidstva,“ prohlásil ve středu.
Výhrůžná slova dalšího vysokého představitele však zaujala i na titulních stranách novin, a to vzhledem k tomu, jak neobvyklé je toto prohlášení. Předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin naznačil, že ve scénáři pokračujících amerických provokací by se příštím cílem Ruska mohla stát Aljaška. V podstatě řekl, že by si ji Rusko mohlo vzít zpět, protože „Aljaška dříve patřila Rusku“.
Konkrétně reagoval na zprávy, že Bidenova administrativa usiluje o zabavení ruského majetku v zahraničí, a to i ve spolupráci s evropskými orgány. Podle překladu Volodin ve středečních prohlášeních, která přinesla ruská média, varoval USA, že „by si raději měly vzpomenout, že Aljaška dříve patřila Rusku“.
„Ať si Amerika vždycky pamatuje, že tam je část [ruského] území: Aljaška,“ uvedl podle Hromadske, následně přeloženo v The Daily Beast. „Takže až se začnou snažit zbavit našich zdrojů v zahraničí, ať se předtím, než to udělají, zamyslí: my jim také máme co vracet.“
Další úředník se vrhl na podporu tohoto tématu. Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj šel tak daleko, že navrhl uspořádat referendum o Aljašce – podobně jako v roce 2014 na Krymu.
Pokud jde o myšlenku „navrácení“ Aljašky, je to v narážce na obrovský severní masiv země sousedící s Kanadou a to, co se nakonec stalo 49. státem USA, jako kolonizovaný ruským impériem od počátku 18. století. Kromě toho nejstarší formou křesťanství, která se dostala k místním domorodcům Aleutům, bylo ruské pravoslaví – které je na Aljašce stále prominentní – přinesené v tomto období ruskými misionáři. Ruská kultura se na místních domorodcích podepsala dodnes.
V roce 1867 prodalo Rusko toto rozsáhlé území Spojeným státům za 7,2 milionu dolarů, což by v dnešních poměrech odpovídalo přibližně 140 milionům dolarů. Území bylo oficiálně přijato za stát USA v roce 1959.
Ačkoli se tyto řeči o „navrácení Aljašky“ zdají být jazykolamem, v ruských médiích se v minulosti veřejně diskutovalo o tom, zda by Moskva mohla jednoho dne získat Aljašku zpět. Například v souvislosti s krizí na Krymu NPR v roce 2014 poznamenala:
Anexe Krymu prezidentem Vladimirem Putinem znovu vyvolává v Rusku diskuse o tom, že by se Aljaška měla vrátit Spojeným státům, které toto území před téměř půldruhým stoletím koupily od cara za 7,2 milionu dolarů.
…Nedávno se na oficiálních internetových stránkách Bílého domu objevila neobratnou angličtinou psaná petice, která usiluje o odtržení Aljašky a její návrat k Rusku.
Zatím se pod ní sešlo více než 37 000 podpisů, což je více než třetina ze 100 000 podpisů potřebných k tomu, aby Obamova administrativa oficiálně reagovala.
V uplynulých letech byl vzdušný prostor u Aljašky a Beringova moře dějištěm střetů a zachycení ruského a amerického letectva, což zahrnovalo i vyslání ruských dálkových bombardérů, které létaly několik kilometrů od pobřeží, obvykle právě v mezinárodním vzdušném prostoru.
Zdroj: zerohedge.com