Češi se nezáměrně zúčastnili celosvětového měření lidské poctivosti. Experiment provedli vědci z Michiganské univerzity ve Spojených státech. (Foto: Wikipedia)

Asistenti výzkumníků záměrně ve 40 státech světa ztráceli peněženky s různým obsahem a čekali, jaká část se jim vrátí zpátky. O povzbudivých výsledcích pro lidstvo informoval odborný časopis Science.

Podle výsledku se ze 17 303 ztracených peněženek po celém světě vrátilo 40 procent, ve kterých nebyly žádné peníze, a 51 procent peněženek, ve kterých finanční obnos byl.

Češi dopadli bravurně a obsadili celkově sedmou příčku. V České republice se totiž vrátilo skoro 80 procent peněženek s hotovostí a lehce přes 50 procent těch, ve kterých žádné peníze nebyly.

Nejlépe dopadli Švýcaři, za kterými následovali Norové, Nizozemci, Dánové, Švédové, Poláci a právě Češi.

V Číně se k majiteli vrátilo jenom 20 procent peněženek s hotovosti. Spodní místa žebříčku obsadily rovněž Maroko, Peru, Kazachstán a Keňa.

Podle vědců to může svádět k dojmu, že ve společnosti jsou stále zakořeněné prvky altruismu. 

„Poctivost je každopádně středobodem ekonomického a sociálního života. Bez ní dochází k porušování slibů a dohod, neplacení daní, korupci ve státní správě. Doplácí na to jedinci, firmy i celá společnost,” shrnuli autoři.

Sociální experiment se odehrával ve 355 největších městech 40 států světa, například v Česku probíhal v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Liberci.

Peněženky byly rozděleny do tří skupin: prázdná, s menším a pak s větším finančním obnosem.

Každá peněženka obsahovala klíč, nákupní seznam a tři vizitky. Na těch bylo pro danou zemi běžné jméno a e-mailová adresa.

Vědci jakoby ztracené peněženek rozmístili na veřejných místech: v bankách, divadlech, muzeích, na poštách, dali je i recepčním hotelů či na policejní stanice. Na jednu zemi připadlo zhruba 400 jedinečných experimentů.

Výzkum vyšel celkem na 600 tisíc dolarů (tedy více než 13,5 milionu korun).

Vědci si mysleli, že větší částka lidi vyprovokuje, aby si peněženku nechali, ale nastal pravý opak, když peněženka obsahovala velkou sumu peněz, míra návratnosti byla 72 procent, píše britský deník The Guardian.

Předpovědi vědců byly obecně skeptické, že si lidé většinově budou peněženky spíše nechávat. S tímto tvrzením souhlasilo i 2 500 dobrovolníků z řad veřejnosti, kterým byla položena otázka, jak si myslí, že studie dopadne. Lidé však dokázali, že jsou upřímnější, než si o nich vědci myslí.

„Chybně jsme si mysleli, že jsou lidské bytosti sobecké,” přiznal v rozhovoru pro The Guardian Alain Cohn, ekonom z Michiganské univerzity, jeden z autorů studie.

„Ve skutečnosti je pro ně spíš než finanční zisk mnohem důležitější to, že sami sebe vnímají jako počestného občana, nikoli jako zloděje,” doplnil.

Vědci předpokládají, že velkému množství vrácených peněženek pravděpodobně napomohla i skutečnost, že v nich byly osobní předměty.

Lidé se tak mohou s potenciálním majitelem lépe identifikovat. Je tedy otázkou, jak by dané šetření dopadlo, kdyby tam byla pouze hotovost.

Zdroj:  science.com