Průměrná teplota na Zemi během poslední doby ledové byla asi devět stupňů. K tomuto závěru dospěla mezinárodní skupina paleoklimatologů. Jejich studie byla publikována v časopise Nature. (Foto: Piqsels)

Odborníci studovali vzorky starověkého ledu a sedimentů na stěnách jeskyní během zalednění. Ukázalo se, že v době nástupu poslední doby ledové, která začala asi před 2,6 miliony let, se teplota na zemském povrchu snížila v průměru o 6,1 stupně. V mírných zeměpisných šířkách se pak tento indikátor snížil o tři až pět stupňů, zatímco v oblastech u polárních regionů klesla teplota o 14 stupňů.

„V souvislosti se současným globálním oteplováním to znamená, že pokud se v atmosféře objeví dvakrát tolik oxidu uhličitého, teplota na planetě vzroste o 3,4 stupně,“ uvedl jeden z autorů práce.

Vědci věří, že výsledky studie zlepší pochopení změny klimatu na Zemi a pomohou vyvinout optimální metody boje proti globálnímu oteplování.

Tání ledu a další důsledky globálního oteplování vedou k postupnému zvyšování hladiny světového oceánu, což v dlouhodobém horizontu hrozí zaplavením pobřežních území obývaných člověkem, řekl dříve Sputniku doktor geografických věd, vedoucí Laboratoře hydrologie a klimatologie Tichomořského geografického ústavu Dálněvýchodního oddělení Ruské akademie věd.

Vědec uvedl, že za posledních 30 – 40 let doslova před očima lidí starší generace oteplování podstatně změnilo území Sibiře a Dálného východu: fyzikální vlastnosti podzemního ledu se mění, budovy a lineární inženýrské struktury jsou deformovány, povodně a sucha jsou stále častější, zvyšuje se riziko vznícení, což vede ke zvyšování počtu a rozsahu lesních požárů.

Dále ukázal graf znázorňující nárůst průměrné roční teploty. Na něm je vidět, jak se mezi lety 1930 a 1940 začíná teplota prudce odchylovat od normy ve směru nárůstu a stále stoupá.

Odborník uvedl, že je to pravděpodobně způsobeno skutečností, že po depresi na konci 20. let minulého století došlo k prudkému rozvoji, který se časově shodoval s nárůstem teploty, nesouvisejícím s lidskou činností.

Rovněž vysvětlil, že v důsledku zvláštností atmosférické cirkulace mají regiony poblíž pólů Země a vysoké horské oblasti planety silnější tepelný efekt než jiná území a vodní oblasti.

Podle jeho slov důsledky oteplování atmosféry nelze ignorovat. Je nutné zkoumat procesy v atmosféře a hydrosféře, zejména v cirkumpolárních oblastech, včetně zóny věčné zmrzlé půdy. Je rovněž důležitá vzájemná výměna výsledků výzkumu se zahraničními kolegy, shrnul vědec.

Zdroj:  nature.com