Mezinárodní tým vědců z Itálie, Švýcarska a Velké Británie zjistil, že pod Flegreiskými poli probíhá hromadění velkého množství magmatu. Článek vulkanologů je uveřejněn v časopisu Science Advances.
Flegreiská pole je aktivní vulkanická kaldera u Neapole. K mohutné erupci těchto polí došlo asi před 40 tisíci lety. K druhé velké erupci došlo asi před 15 tisíci lety. Kromě toho během posledních 60 tisíciletí stále docházelo ke slabším erupcím, včetně Monte Nuova v roce 1538.
Vědci zanalyzovali vzorky hornin, minerálů a vulkanického skla, jež souvisí s 23 erupcemi Flegreiských polí.
Pro erupci Monte Nuovo byly příznačné kritické změny v magmatickém systému Flegreiských polí. Za prvé obsah vody v magmatu během desítek a stovek let před erupcí dosáhl nasycení, v důsledku čehož začalo aktivní vylučování fluidů (těkavých složek) z magmatu. Za druhé se zaktivizovaly procesy krystalizace, včetně živců. To vše začalo vytvářet příliš velký tlak v magmatické nádrži, což způsobilo erupci.
Po Monte Nuovo vstoupila kaldera do nové fáze klidu. Avšak od padesátých let 20. století došlo na Flegreiských polích k řadě slabých zemětřesení kvůli vzestupu magmatu z hlavní nádrže v hloubce 7-8 km do nevelkého hydrotermálního systému v hloubce 3 km. Vědci mají za to, že v horní části kůry začalo hromadění magmatu bohatého na těkavé prvky. Flegreiská pole tak vstoupila do fáze hromadění tlaku, což předchází nové velké erupci. Tato fáze ale může trvat stovky nebo tisíce let.
Vědci zanalyzovali vzorky hornin, minerálů a vulkanického skla, jež souvisí s 23 erupcemi Flegreiských polí.
Pro erupci Monte Nuovo byly příznačné kritické změny v magmatickém systému Flegreiských polí. Za prvé obsah vody v magmatu během desítek a stovek let před erupcí dosáhl nasycení, v důsledku čehož začalo aktivní vylučování fluidů (těkavých složek) z magmatu. Za druhé se zaktivizovaly procesy krystalizace, včetně živců. To vše začalo vytvářet příliš velký tlak v magmatické nádrži, což způsobilo erupci.
Po Monte Nuovo vstoupila kaldera do nové fáze klidu. Avšak od padesátých let 20. století došlo na Flegreiských polích k řadě slabých zemětřesení kvůli vzestupu magmatu z hlavní nádrže v hloubce 7-8 km do nevelkého hydrotermálního systému v hloubce 3 km. Vědci mají za to, že v horní části kůry začalo hromadění magmatu bohatého na těkavé prvky. Flegreiská pole tak vstoupila do fáze hromadění tlaku, což předchází nové velké erupci. Tato fáze ale může trvat stovky nebo tisíce let.
Zdroj: sciencemag.org
