Když vědci rozebírali fotografie pořízené v roce 2011 přístrojem Mars Reconnaissance Orbiter, objevili na povrchu Marsu neobvyklý otvor. Na stránce vědeckého blogu NASA byl uveden popis struktury a vysloven předpoklad ohledně jejího pravděpodobného původu. (Foto: NASA)

Pavonis Mons, jedna z nejvyšších hor na Marsu, je vyhaslá štítová sopka ležící nedaleko rovníku. Na jejích svazích je několik jam, které vznikly podle názoru vědců v důsledku tektonických posunů, jimiž byla doprovázena sopečná aktivita.

Snímek pořízený kamerou HiRise umístěnou na palubě vesmírného přístroje Mars Reconnaissance Orbiter však upoutal zvláštní pozornost vědců neobvyklým tvarem horského útvaru.

Otvor o průměru asi 35 metrů obklopený prakticky ideálně okrouhlým kráterem byl objeven na západním svahu Pavonis Mons. Boční osvětlení jasně ukazuje, že níže se nachází prázdný prostor podobný jeskyni s plochým dnem. Vnitřní úhel stínu umožňuje vypočítat hloubku této jeskyně od okraje otvoru až na dno – přibližně 28 metrů.

Protože je otvor s kráterem obklopen proudy lávy, vědci předpokládají, že je to jeden z bočních jícnů sopky. Střecha vulkanické komory, z níž se vylila láva, se po erupci propadla, a vznikla struktura, kterou nyní pozorujeme.

3D analýza terénu vědcům umožnila vypočítat objem materiálu, který se mohl z tohoto jícnu vylít. Z toho vyplývá, že před propadnutím střechy činila hloubka vulkanické komory nejméně 90 metrů.

Vědci NASA píší, že podobné duté struktury na povrchu Marsu, jejichž vnitřní prostor je chráněn před tvrdým zářením, představují zvláštní zájem z několika důvodů. Za prvé jsou to vhodní kandidáti na objevení v nich marťanského života a za druhé se mohou podobné dutiny využívat jako úkryty pro kosmické lodě, automatické přístroje a možná i pro astronauty v průběhu budoucích pilotovaných letů na Mars.

Pravdaže struktura, o níž je řeč, se podle názoru odborníků NASA bude sotva hodit pro výstavbu podzemní základny, protože vstup a výstup z ní budou obtížné. Navíc není známo, jak pevná je její střecha.

Záhadou jsou také rozměry otvoru. Na Zemi mají otvory v proudech lávy, tzv. lávové trubky, v průměru jen několik metrů. Vědci zatím nemohou vysvětlit, jak vznikl a jak se zachoval tak velký otvor.

„Vnitřní jeskyně podobných dutin jsou poměrně dobře chráněny před radiací, což z nich dělá výborné kandidáty na zachování života na Marsu,“ uvádí se na blogu NASA. „Právě k takovým prohloubeninám zamíří kosmické lodě, roboti a dokonce i výzkumníci jiných planet.“

Zdroj:  apod.nasa.gov