Vědecký objev, který jistě vyvolá vážné etické a právní otázky, přinesl vznik lidských embryí bez vajíček a spermií. (Foto: Flickr)

Vznikla ve společném projektu Cambridgeské univerzity a Kalifornského technologického institutu a podobají se embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka.

Nemají počátky mozku ani tlukoucí srdce, ale obsahují buňky, které později vytvoří placentu a žloutkový váček.

Vědci se domnívají, že jejich objev by mohl přinést významné poznatky a pomoci při výzkumu vzácných genetických poruch a biologických příčin potratů.

Na syntetická embrya se však nevztahují zákony ve Velké Británii ani ve většině zemí světa, což znamená, že jsou s nimi spojeny vážné etické a právní problémy týkající se používání lidských embryí v laboratoři.

Až do tohoto průlomu se vědci museli řídit pravidlem 14 dnů, což znamenalo, že mohli nechat embrya vyvíjet v laboratoři maximálně dva týdny.

Po uplynutí této doby by vědci museli s vyzvednutím své studie počkat až na další období jejího vývoje a spoléhat se na těhotenské skeny a embrya darovaná pro výzkum.

Touha porozumět tomuto období vývoje embrya – které začíná 14. dnem a končí kolem 28. dne – byla hlavní motivací pro práci na vytvoření syntetických lidských embryí.

„Bezprecedentní“ čínský genetický experiment může vést k vytvoření armády supervojáků

Profesorka Magdalena Zernicka-Goetzová, která působí na univerzitě v Cambridge, včera na výročním zasedání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Bostonu popsala tuto práci: „Můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím přeprogramováním [embryonálních kmenových] buněk.

Před přednáškou řekla deníku The Guardian: „Je to krásné a vytvořené výhradně z embryonálních kmenových buněk.

Zatím sice není jasné, zda by se syntetická embrya mohla vyvíjet i po skončení raných stadií, ale jejich implantace do dělohy pacienta by byla nezákonná a v blízké budoucnosti není vyhlídka na jejich využití pro lékařské účely.

Robin Lovell-Badge, vedoucí oddělení biologie kmenových buněk a vývojové genetiky na Institutu Francise Cricka v Londýně, řekl deníku The Guardian: „Jde o to, že pokud se pomocí kmenových buněk skutečně namodeluje normální vývoj lidského embrya, lze získat strašně moc informací o tom, jak začíná vývoj a co se může pokazit, aniž by se k výzkumu musela používat raná embrya.

Při diskusi o etických otázkách souvisejících s těmito výsledky dodal: „Pokud je záměrem, aby se tyto modely velmi podobaly normálním embryím, pak by se s nimi mělo zacházet stejně.

„V současné době tomu tak v legislativě není. Lidé jsou tím znepokojeni.“

Zdroj: dailymail.co.uk