USA zvažují plán poskytnout Ukrajině tisíce dříve zabavených íránských zbraní
Americká armáda analyzuje, zda v rámci nejnovější snahy Washingtonu o podporu války proti Rusku posílá na Ukrajinu tisíce údajných íránských zbraní a více než milion kusů munice. (Foto: US Navy)
Podle nejmenovaných amerických a evropských představitelů, kteří hovořili s listem Wall Street Journal (WSJ), by arzenál zahrnoval více než 5 000 útočných pušek, 1,6 milionu nábojů do ručních zbraní, malý počet protitankových střel a více než 7 000 bezkontaktních rozbušek, které byly nedávno zabaveny v Ománském zálivu údajně na cestě do Jemenu.
Ačkoli je tato zásoba zbraní malá ve srovnání s tím, co západní země poslaly Ukrajině v uplynulém roce, představitelé Pentagonu v této dodávce údajně vidí symbolický trest za to, že Írán dodává Rusku bezpilotní letouny – což Teherán i Moskva popírají.
„Je to vzkaz, abychom vzali zbraně určené k vyzbrojení íránských zmocněnců a obrátili je k dosažení našich priorit na Ukrajině, kde Írán dodává zbraně Rusku,“ řekl WSJ jeden z amerických představitelů.
Převod zbraní z jednoho konfliktu do druhého však pro Bílý dům zůstává právním problémem, neboť zbrojní embargo OSN na Írán vyžaduje, aby západní mocnosti zabavené zbraně zničily, uskladnily nebo se jich zbavily.
Americký prezident Joe Biden by pravděpodobně mohl tuto právní překážku překonat „vypracováním exekutivního příkazu nebo spoluprací s Kongresem, který by USA zmocnil k zabavení zbraní v rámci civilního zabavení a jejich odeslání na Ukrajinu,“ tvrdí WSJ.
„Co to může změnit na válce? … Posílají mnohem těžší zbraně,“ řekl americkému listu o plánech Washingtonu Nasr al-Din Amir, náměstek jemenského ministra informací. Od začátku války na Ukrajině, kterou vyvolalo NATO, Washington a jeho severoatlantičtí spojenci vyčerpávají své zásoby zbraní, aby dali Kyjevu šanci bojovat proti silám Moskvy.
Během pondělního zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu generální tajemník Jens Stoltenberg uvedl, že „současné tempo ukrajinských výdajů na munici je mnohonásobně vyšší než naše současné tempo výroby“. Západní představitelé se nedávno pokusili přesvědčit latinskoamerické země, aby v zoufalé snaze čelit Rusku darovaly Ukrajině své zásoby zbraní, ale jejich návrh byl okamžitě odmítnut.
„Nejsme ani na jedné straně. Jsme pro mír,“ řekl minulý měsíc kolumbijský prezident Gustavo Petro. Podobně se vyjádřil i jeho brazilský protějšek Luiz Inacio Lula da Saliva, který Bidenovi řekl během setkání v Bílém domě: „Brazílie je zemí míru. V tuto chvíli potřebujeme najít ty, kteří chtějí mír, slovo, které bylo dosud používáno velmi málo.“
„Nemyslím si, že posílání zbraní za účelem prodloužení konfliktu má v Latinské Americe podporu,“ řekl mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard listu Financial Times. Podobně se zachovala i Argentina, když mluvčí ministerstva obrany potvrdil, že Buenos Aires „nebude spolupracovat na válce“.
Rusko varovalo USA a jejich spojence v NATO, že pokračováním v zasílání zbraní na Ukrajinu riskuje jejich přímé zapojení do konfliktu.
Zdroj: thecradle.co
