USA věřily, že „ekonomická jaderná zbraň“ ukončí ruskou válku na Ukrajině

Ve dnech po invazi na Ukrajinu Bílý dům odhadl, že prezident Vladimir Putin ukončí útok, pokud USA zmrazí více než 300 miliard dolarů vlastněných ruskou centrální bankou. Washingtonem vedená ekonomická válka proti Moskvě však neměla na ruskou ekonomiku zásadní dopad. (Foto: Flickr)

Podle agentury Bloomberg začal Bílý dům v bezprostřední reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 vyvíjet „ekonomický ekvivalent jaderné zbraně“, kterou by použil proti Moskvě. Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan vedl tým, který navrhl sankce proti moskevské ekonomice a zmrazil aktiva ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů.

Administrativa Joea Bidena věřila, že ekonomická válka způsobila ruské ekonomice „šok a hrůzu“. Agentura Bloomberg uvedla, že někteří američtí představitelé se obávali, že tyto kroky způsobí Rusku příliš velké škody.

Západní ekonomická válka proti Rusku zatím neměla na moskevskou ekonomiku plánovaný dopad. Navzdory předpovědím dvouciferného poklesu HDP v roce 2022 se ruská ekonomika udržela na pevné úrovni a rubl patřil k měnám s nejlepší výkonností vůči dolaru.

Nicholas Mulder, profesor z Cornellu specializující se na sankce, tvrdí, že Washington změnil svou strategii. „Vzdali se očekávání, že to změní ruské rozhodování.“ Pokračoval: „Místo toho to vnímají jako ekonomickou opotřebovací válku.“

Občané v západních zemích pocítili dopady ekonomické války. Ceny energií v Evropě prudce vzrostly. Američané se mezitím potýkali s desetiletí vysokou inflací.

V posledních letech se sankce staly oblíbeným nástrojem politiků ve Washingtonu. Jak vysvětluje zahraničněpolitický analytik Richard Hanania, „sankce se používají hlavně proto, že vyvolávají dojem, že americká vláda dělá něco mezi válkou a ničím“.

Spojené státy již po desetiletí udržují rozsáhlé sankce vůči Severní Koreji, Kubě, Venezuele a Sýrii. Embarga nedokázala změnit vlády těchto zemí, ale mezinárodní organizace poukazují na to, že sankce způsobily utrpení občanů těchto zemí.

Alena Douhanová, zvláštní zpravodajka OSN pro donucovací opatření, uvedla: Sociální nebo humanitární pomoc „velmi často nemůže být dodána kvůli sankcím, a to navzdory existujícím výjimkám“.

Tvrdila, že země, která je terčem jednostranných sankcí, může „sklouznout zpět na stupnici rozvoje“. Douhanová varovala, že „sankce mohou být hlavní hrozbou, která brání cílovým zemím v dosažení univerzálních cílů udržitelného rozvoje, jež mají zlepšit život všech lidí“.

Odborník na ekonomickou válku USA Daniel Larison tvrdí, že Washington má se svými sankcemi problém s důvěryhodností. „Naše vláda má skutečný problém s důvěryhodností v tom, že naše sliby o zrušení sankcí a dalších ústupcích nejsou věrohodné.“ Pokračoval: „To značně komplikuje schopnost našich vyjednavačů uzavírat dohody s ostatními vládami o řešení nevyřešených sporů.“

Přesto se Bidenova administrativa chystá v příštích dnech zavést další várku sankcí vůči Moskvě. Nové sankce budou zaměřeny na ruské banky, finanční sektor a obranný průmysl. Nové kolo sankcí plánuje také Evropská unie, která zvažuje využití 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv na financování obnovy Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že USA uvalují sankce na stále větší počet zemí – Írán, Venezuelu, Nikaraguu, Sýrii, Jemen, Severní Koreu, Zimbabwe, Čínu a Rusko -, rozrostly se instituce, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci, které usnadňují obchod mezi zeměmi na černé listině. „Vztahy mezi zeměmi, na které USA uvalily sankce, jako je Írán, Rusko nebo jiné země, mohou překonat mnoho problémů a otázek a posílit je,“ uvedl íránský prezident Ebrahim Raisi. „Američané si myslí, že na kteroukoli zemi uvalí sankce, bude zastavena. Jejich představa je mylná.“

Zdroj: antiwar.com