Americká vláda v posledních týdnech schválila příval prodejů zbraní evropským spojencům, včetně prodeje moderních raket a střel za více než 850 milionů dolarů Finsku, které v současné době usiluje o vstup do vojenské aliance NATO. (Foto: Pentagon)

Americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci (DSCA) v pondělí představila nejnovější prodej Finsku a uvedla, že ministerstvo zahraničí schválilo dohodu na 40 raket AIM-9 Sidewinder a souvisejících naváděcích jednotek a 48 raket AGM-154 Joint Standoff Weapons v odhadované hodnotě 323,3 milionu dolarů.

„Tento navrhovaný prodej podpoří zahraniční politiku a národní bezpečnost Spojených států tím, že zlepší bezpečnost důvěryhodného partnera, který je důležitou silou pro politickou stabilitu a hospodářský pokrok v Evropě,“ uvedlo DSCA a zdůraznilo, že obchod „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“.

Sidewinder je univerzální munice vzduch-vzduch krátkého dosahu kompatibilní s řadou různých odpalovacích zařízení, kterou Spojené státy poprvé vyvinuly v roce 1956 a později ji přijaly desítky amerických spojenců. Kluzná puma středního doletu AGM-154 je mnohem novější konstrukce, která je v USA ve výzbroji od konce 90. let 20. století a je schopna nést různé bojové hlavice. Obě zbraně vyrábí společnost Raytheon a finské síly je používají již několik let.

Ministerstvo zahraničí dalo začátkem tohoto měsíce zelenou ještě většímu transferu zbraní do Finska a schválilo prodej stovek řízených raketových systémů GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket Systems) v hodnotě 535 milionů dolarů, které lze odpalovat ze dvou raketových platforem americké výroby: M270A1 MLRS a M142 High Mobility Artillery Rocket System (HIMARS).

Posledně jmenovaná zbraň se objevila na ukrajinském bojišti, neboť administrativa Joea Bidena poskytla Kyjevu nejméně 38 odpalovacích zařízení HIMARS, což je jedna z nejtěžších zbraní s nejdelším doletem dodaných do země od zahájení ruské invaze v zimě loňského roku.

Navzdory zprávám, že Washington a jeho spojenci v NATO mají po nesčetných zbrojních transferech na Ukrajinu značně vyčerpané zásoby zbraní a munice – někteří představitelé naznačují, že doplnění některých systémů bude trvat roky – schválilo ministerstvo zahraničí tento měsíc několik dalších velkých vojenských prodejů evropským partnerům.

Od 8. listopadu má Belgie obdržet rakety vzduch-vzduch AIM-120 a související vybavení v hodnotě 380 milionů dolarů, které podle ministerstva zahraničí pomohou udržet bruselské flotily F-16 a F-35 ve „stavu bojové připravenosti“.

Litva mezitím hodlá pořídit osm odpalovacích zařízení HIMARS a různou munici v hodnotě 495 milionů dolarů, přičemž tato dohoda si vyžádá návštěvu amerického personálu v zemi dvakrát ročně za účelem „přezkoumání řízení programu“ a dalších podpůrných služeb. Ministerstvo zahraničí schválilo tento prodej 9. listopadu, ačkoli všechny výše uvedené obchody musí ještě definitivně schválit Kongres.

Švýcarsko se tento měsíc také zapojilo do evropské výdajové horečky a téměř dvojnásobně předstihlo své sousedy nákupem 72 raket PAC-3 Segment Enhanced za 700 milionů dolarů pro baterie Patriot americké výroby. Navzdory nominálnímu nezařazení země do aliance DSCA uvedla, že prodej pomůže zlepšit „interoperabilitu se silami USA a NATO“, což zdůrazňuje úzké vojenské vazby Švýcarska se severoatlantickým blokem.

Pro Spojené státy jakožto největšího světového vývozce zbraní nejsou podobné obchody ničím neobvyklým, ačkoli tempo nedávných prodejů evropským spojencům by mohlo poukazovat na rostoucí obavy po ruském útoku na Ukrajinu.

Tato ofenzíva také přiměla Finsko i Švédsko, aby již v květnu požádaly o vstup do NATO, čímž porušily dlouholetou neutralitu. Přestože od té doby všechny členské státy s výjimkou dvou ratifikovaly své přijetí, severské země mají zůstat blízkými partnery aliance bez ohledu na svůj formální členský status. Obě země provádějí pravidelná společná vojenská cvičení se spojenci v NATO, zatímco Stockholm se stal prvním nečlenským státem NATO, který byl v loňském roce oprávněn zakoupit a rozmístit vlastní baterii raket Patriot, což svědčí o jeho těsných vztazích s Washingtonem.

Zdroj: libertarianinstitute.org