Je všeobecně známo, že Čína se už dávno ve vojenských technologiích nedrží někdejšího Maova přístupu, že jen mnoho pušek je velká moc, a všechny ty atomovky, mezikontinentální rakety a super-bombardéry jsou jen „papíroví tygři“, a úspěšně vyvíjí technologie, které mají na budoucích válčištích změnit hru. (Foto: Twitter)

Probleskují zprávy, že to nejsou jen Rusové, kteří svými hypersonickými zbraněmi daleko předehnali USA a deklasovali jejich obranu proti balistickým raketám, která měla posloužit jako spolehlivý štít pro zničení protivníka vlastním prvním jaderným úderem, neboť zabrání odvetnému jadernému útoku, nýbrž že k těm, kdo v tomto mají náskok před Amerikou, patří i Číňané.

A Číňané též úspěšně jdou vpřed i v technologii „stealth“, tj. „kradmých“ letounů, které nevidí radary, a někdy je ztížena i jejich vizuální spatřitelnost.

Vývoj kradmých technologií od 80. let zaznamenal řadu úspěchů i neúspěchů. Nejúspěšnější jsou asi miniaturní kradmé průzkumné / špionážní drony. Ty často ve tvaru malého létajícího talíře převážně zhotoveného z plastu, s odrazovou plochou pro radary menší než běžný pták a se světelným maskováním na okrajích jsou prakticky neviditelné pro radary a ve výšce i pro lidské oči. Existují povídačky, že kvůli nim vlády svého času dost financovaly programy amatérských pozorovatelů UFO, jako v Čechách projekt Záře.

Také ty chemtrails někteří podezírají, že jsou kvůli nim. Ti kradmí špioni nejsou sice vidět, ale mají spalovací motory, a ač vypouští výfukové plyny až po ochlazení, aby nešly detekovat tepelným zářením, tak rozptýlíme-li prach o správném chemickém složení, který se v motoru zoxiduje na materiál zanechávající za letadýlkem stopu, je tu stopu možno spatřit pomocí Lidarů, tj. laserů pro monitorování pohybů vzdušných mas, prachů a aerosolů v nich. Vedlejší účinek však je, že se zvýrazňuje a větší trvanlivostí opatřuje i stopa za běžnými letouny, co nám brázdí oblohu, která je pak potažena neskutečně trvanlivými čarami, jaké starší generace nepamatují.

S letouny pro bojové použití ale ta kradmost takových úspěchů nezaznamenala. Když bylo Srbsko humanitárním bombardováním nuceno zříci se svého historického území ve prospěch islámských separatistů, tak se NATO operace moc nedařily. Vůbec nešlo zničit protivzdušnou obranu země, ač byla vyzbrojena už trochu postarší ruskou technikou. Operace tedy musely být vedeny jedině z výšek nad 4000 m a ne v klidném letu. Zničeno bylo přes tisíc vzdušných cílů NATO včetně dronů, ale i letounů, kdy převážná většina se jich sice z mise vrátila, ale pro další nasazení už nebyly použitelné. A tak USA vynesly eso. Nasadily kradmý bombardér F-117. Utrhly si tím ale pěknou ostudu, když jim ho Srbové raketou Vintage SA z 60. let okamžitě sestřelili.

Podle nedávných rozhodnutí Pentagonu mají být sice bombardéry B-52 z časů pradědečků dnešních pilotů ponechány v provozu, ale „technologicky průlomové kradmé F-117“ z provozu vyřazeny. České pasivní lokátory Tamara a Vera vždy dobře všechny „neviditelné“ letouny sledovaly, dokonce je rozeznávaly od sebe, který to je. Když si Turci nedávno koupili ruské protivzdušné systémy S-400, tak se potvrdily fámy o tom, že všechny ty neviditelné letouny NATO tento systém krásně vidí a umí je sestřelit.

Také neviditelné F-35 při použití v Sýrii ukázaly nové slabiny. Při provozu v prostředí Středního východu se obložení letounů zajišťující absorpci radarových vln, brzy „zkazilo“ a po pár vzletech byly všechny bitevníky dobře viditelné každým obyčejným radarem, kdy renovace by byla nesmírně dlouhá a nákladná, takže za chvíli „neviditelné“ být přestaly.

Ovšem podle National Interest nově vyvíjené čínské letouny páté generace mají mít velice pokročilou kradmou technologii a čeká se od nich, že budou moci z čínských letišť zničit Havaj.

Moc se o vývoji těchto JH-XX zatím neví, ale National Interest poukazuje na článek v čínském magazínu „Aerospace Knowledge“, který ten letoun i vyobrazil.

„JH-XX je asi vybaven radarem s aktivním elektronicky skenujícím polem (AESA), ale o avionickém vybavení je známo jen málo dalšího. Tento bitevník má mít údajně bojový dosah zhruba 3 000 kilometrů a být schopen supersonického letu.“

„JH-XX má zjevně hrát roli bombardéru středního dosahu, který má Pekingu pomoci odstrašit soupeře a střetnout se o ve sporu o Východočínské a Jihočínské moře a o Žluté moře a o Japonské moře i o čínský severovýchod.“

„K tomuto účelu ponese JH-XX nejspíš nejpokročilejší zavěšené střely vzduch-vzduch,“ píše National Interest.


Titulní strana z Aerospace Knowledge

Předchozí výroční zpráva Obranné zpravodajské agentury (DIA) o čínské vojenské síle k vývoji čínských kradmých bombardérů uvedla.

„Čínské letectvo vyvíjí nové kradmé bombardéry středního a dlouhého doletu k útokům na regionální i globální cíle. Technologie stealth (kradmá) bude při vývoji těchto nových bombardérů hrát klíčovou roli, ty však budou v operačním nasazení nejdříve tak roku 2025.“

DIA odhalila, že Čína spolu s JH-XX pracuje na subsonickém kradmém bombardéru Xian H-20 konstruovaném tak, že vypadá podobně jako B-1 Lancer.

Kdy se začnou JH-XX opravdu vyrábět dosud nikdo netuší, ale zdaleka to není první čínský kradmý letoun, protože letos v létě spustila Čína hromadnou výrobu bitevníků J-20. Takže obkličování Číny bitevníky F-35 rozmisťovanými v okolních zemích v tzv. „kruhu přátel F-35“ teď už naráží na technologicky adekvátní čínskou odezvu. Je ale otázkou, jak bude budoucí generace amerických kradmých letounů schopna držet krok s nově vyvíjenými letouny jako JH-XX.

Očekává se, že to budou kradmé bitevníky a bombardéry vyzbrojené hypersonickými střelami a laserovými kanóny, co bude dominovat budoucím bojištím, pokud by vypukl konflikt velmocí.

Samozřejmě, že Čína se drží na špici i v jiných průlomových zbraních. Letos v srpnu prý Čína nasadila do pohraničních sporů s Indií mikrovlnou zbraň. Jde o něco jako mikrovlnku na dálku. Její nasazení mělo dost humánní charakter, něco jako při policejních akcích. Profesor Jin z Renmin University, který o tom referoval, tvrdí, že po obsazení dvou strategických kopců indickými vojáky na ně „mikrovlnky“ namířili. Do patnácti minut od nasazení začali všichni vojáci zvracet. Nevydrželi to a všichni utekli.

USA se pokoušely vyvíjet zbraň s podobným účinkem, ale založenou na zvukových vlnách, neboť takové už mají připravené pro nasazení ve městech proti davům a proti těm by měla být velice účinná. Avšak pokusy využít ji v terénu na bojišti zatím ukazují, že tam se moc nehodí. Čínský přístup s mikrovlnami, které začnou cíle vařit zevnitř, a kdo neuteče, ten se uvaří, se ukázal být daleko účinnější.