Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský chce během své návštěvy USA projednat se svým americkým kolegou Donaldem Trumpem pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to televizní kanál 112 Ukrajina.

Podle jeho názoru je Trump jediný člověk, který může ovlivnit výstavbu Nord Stream 2. „Jediné řešení této otázky – setkám se v USA s prezidentem. Je to jediný člověk, který, jsem si jistý, vyřeší tuto otázku ve prospěch Ukrajiny,“ prohlásil Zelenský.

Ukrajinský prezident také vyjádřil předpoklad, že nejvyšší představitelé Francie a Německa Emmanuel Macron a Angela Merkelová nebudou vystupovat proti výstavbě plynovodu, protože na ně vyvíjí nátlak místní byznys. „Nedokáží s tím nic udělat,“ řekl.

Ještě předtím 6. července zvláštní zástupce MZV USA pro otázky Ukrajiny Kurt Volker prohlásil, že k setkání Trumpa a Zelenského dojde v nejbližší budoucnosti. Podle jeho slov Washington posílá ukrajinskému prezidentovi signál o plné podpoře jeho reforem.

Koncem tohoto roku chce Rusko uvést do provozu dva plynovody – Nord Stream 2 a Turecký proud. Oba obcházejí ukrajinské území. V Kyjevě se obávají, že následkem toho bude ukrajinský plynový dopravní systém nevyužit. Současná smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu vyprší 31. prosince 2019.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %.

Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.

Zdroj:  snews.com