Organizace Human Rights Watch zjistila, že ukrajinské jednotky používají rozptýlené miny. Tyto protipěchotní zbraně jsou mezinárodně zakázané, včetně Kyjeva, kvůli jejich ničivému dopadu na civilisty. (Foto: NARA)
Zprávy HRW odhalily několik případů, kdy Ukrajina použila protipěchotní rozptylové miny. Skupina monitorující lidská práva toto tvrzení poprvé uvedla v lednové zprávě, ale v páteční tiskové zprávě se uvádí, že nedávno byly nalezeny další důkazy.
Důkazy ukazují, že ukrajinské síly vystřelily rakety nesoucí tisíce protipěchotních min PFM-1, nazývaných také „okvětní lístky“ nebo „motýlí“ miny, uvádí se v tiskové zprávě. Tyto submunice jsou aktivovány tlakem, což znamená, že zůstávají na zemi, dokud na ně někdo nevstoupí nebo na ně nenajíždí.
"Ukrainian forces appear to have used rockets to scatter stacks of internationally banned, hand-size antipersonnel land mines over Russian-occupied areas in eastern Ukraine, according to evidence collected by @hrw."
— Jeffrey Kaye (@jeff_kaye) July 2, 2023
Give us more, Ukraine pleads! https://t.co/6xBL2IOI46
HRW „na základě rozhovorů s oběťmi a jejich rodinnými příslušníky ověřila 11 civilních obětí min, včetně jednoho úmrtí a několika amputací dolních končetin,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Rusko rovněž používá protipěchotní zbraně. Na rozdíl od Moskvy však Kyjev ratifikoval mezinárodní smlouvu, která jejich používání zakazuje.
Ukrajinská vláda na zprávu HRW reagovala prohlášením, že tvrzení „prostuduje“, ale trvá na tom, že Kyjev má právo na obranu.
Kromě toho je Washington blízko schválení transferu kazetových bomb do Kyjeva. Stejně jako rozptýlené miny zůstane submunice shozená kazetovými bombami na zemi i dlouho po skončení války a bude zabíjet civilisty ještě několik let.
Existuje mezinárodní smlouva, která kazetové bomby zakazuje. USA, Rusko a Ukrajina však nejsou smluvními stranami této dohody. Moskva i Kyjev kazetové bomby na ukrajinském bojišti používají.
Zdroj: hrw.org