Ukrajina chtěla podepsat mírovou dohodu, ale podlehla prý tlaku USA

Tajemník ruské Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina byla v prvních dnech války připravena podepsat mírovou dohodu s Ruskem, ale kvůli tlaku USA od jednání upustila. (Foto: Flickr)

„Nebýt nátlaku USA na ty, které dosadily do čela Ukrajiny, k této situaci by nedošlo. I samotní ukrajinští představitelé byli připraveni k podpisu mírové smlouvy a dali Rusku písemné návrhy, které jsme v zásadě schválili,“ řekl Patrušev.

Podle něj jsou v tomto konfliktu „zainteresované strany“, především USA a Velká Británie.

Ruští a ukrajinští vyjednavači jednali osobně na konci března 2022 v Istanbulu a následovaly virtuální konzultace. Podle výpovědi bývalých amerických představitelů, kteří hovořili pro Foreign Affairs, se obě strany dohodly na rámci předběžné dohody, která by zahrnovala ruské stažení výměnou za ukrajinskou neutralitu.

V dubnu 2022 však tehdejší britský premiér Boris Johnson odcestoval do Kyjeva a vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby s Ruskem nevyjednával. Podle zprávy listu Ukrajinska pravda Johnson řekl, že i když je Zelenskyj připraven podepsat dohodu s Putinem, západní podporovatelé Kyjeva nikoli.

Podle Ukrajinské pravdy Johnson zastával stanovisko „kolektivního Západu, který ještě v únoru [2022] navrhoval Zelenskému, aby se vzdal a uprchl, a nyní má pocit, že Putin ve skutečnosti není tak silný, jak si dříve představoval, a že zde je šance ‚zatlačit na něj'“. Zpráva uvádí, že Rusko bylo v té době otevřené setkání Putin-Zelenskyj, ale po Johnsonově návštěvě tato možnost padla.

Tehdejší izraelský premiér Naftali Bennet se v březnu 2022 snažil zprostředkovat jednání mezi Putinem a Zelenským a podobně vylíčil postoj Západu. Řekl, že USA a jejich spojenci „zablokovali“ jeho zprostředkovatelské úsilí a že podle něj existuje „legitimní rozhodnutí Západu dál na Putina útočit“ a nevyjednávat.

Po zmaření mírových rozhovorů v dubnu 2022 turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu uvedl, že očekával ukončení konfliktu po istanbulských rozhovorech, ale pak si uvědomil, že některé země NATO chtějí válku prodloužit, aby „oslabily“ Rusko. Několik dní po Cavusogluových komentářích ministr obrany Lloyd Austin přiznal, že jedním z cílů USA při podpoře Ukrajiny je, aby bylo Rusko „oslabeno“.

Bidenova administrativa neupustila od odporu k mírovým rozhovorům, neboť ministr zahraničí Antony Blinken nedávno odmítl myšlenku příměří a slíbil pokračovat v budování ukrajinské armády.

Zdroj: antiwar.com