Přestože ostrorepové žijí na naší planetě již více než 450 milionů let, jsou nyní ohroženi. (Foto: Wikimedia)

Každý rok je odchyceno 500 tisíc ostrorepů, kteří jsou po odběru modré krve vypuštěni na svobodu. Tato krev se používá ve farmaceutickém průmyslu.

Dříve byli ostrorepové všude. Miliony let předtím, než se po planetě potulovali dinosauři, se tito tvorové s tvrdou skořápkou každé jaro shromažďovali k páření v mohutných kopcích na plážích atlantického pobřeží. 

Později se stěhovaví pobřežní ptáci, jako je například červený uzel velikosti robin, naučili přilétat z Jižní Ameriky, aby se k nim připojili na hostinu. Vajíčka ostrorepů dodávala ptákům energii, kterou potřebovali, aby mohli dál létat na sever a rozmnožovat se v Arktidě.

V 60. letech 20. století vědci zjistili, že modrá krev krabů podkovářů se může srážet, když se dostane do kontaktu s bakteriálními toxiny. Tento objev byl důležitý, protože vakcíny, léky a lékařské vybavení musí být před použitím na lidech zcela čisté. Krev krabů pomohla snížit riziko kontaminace pacientů. Rybáři proto začali kraby podkováře chytat a prodávat je k vykrvení pro jejich cennou krev.

Přestože byla v Evropě vyvinuta a schválena umělá alternativa, která nahrazuje krabí krev, v USA se praxe sběru krve krabů podkovovitých stále rozšiřuje. V roce 2021 bylo na východním pobřeží USA (ve státech jako Jižní Karolína, New Jersey, Massachusetts, Virginie a Maryland) vykrveno více než 700 000 krabů, což byl nejvyšší počet od roku 2004, kdy se sledování začalo. Množství použitých krabů se od té doby více než zdvojnásobilo a krev se nyní celosvětově používá nejméně v 80 milionech lékařských testů ročně.

Pokles populace krabů podkovovitých není jediným důvodem. Mezinárodní svaz ochrany přírody však určil, že se krabi mírně vyčerpali podél atlantického pobřeží, kde jsou chytáni pro vykrvení a pro použití jako návnada a často jsou neúmyslně uloveni jinými rybáři a poté vyhozeni. Krabi v okolí Nové Anglie jsou považováni za zvláště ohrožené vyhynutím.

„Stojíme proti systému, který skutečně upřednostňuje peníze před zdravím populace,“ řekl Larry Niles, biolog a vedoucí neziskové organizace Horseshoe Crab Recovery Coalition. „A důsledky to ukazují.“

V roce 2013 se John Tanacredi, profesor environmentálních věd na Molloy College na Long Islandu v New Yorku, překvapivě ozval svému příteli, který pracoval na letišti Johna F. Kennedyho. Přítel řekl: „Tohle musíš vidět,“ a poslal Tanacredimu obrázek přepravního kontejneru naplněného 600 mrtvými kraby podkováři. Bylo to v červenci a kontejner otevřeli zaměstnanci letiště, protože z něj vycházel příšerný zápach.

Kraby poslala vietnamská společnost rybářům do USA, aby je použili jako návnadu. Byl tu však problém: populace krabů podkovovitých podél východního pobřeží USA klesala. V zájmu ochrany tohoto druhu zavedly rybářské úřady pravidla, která omezovala množství krabů, jež lze ulovit jako návnadu. Dovoz krabů z jiné země byl tedy pro rybáře způsobem, jak tato pravidla obejít.

O kraby podkováře však nemají zájem jen rybáři. Stovky tisíc těchto živočichů ročně nasbírá také zdravotnický průmysl. Je to proto, že krabi mají speciální modrou krev, která obsahuje bílkovinu, jež reaguje při kontaktu se škodlivými bakteriemi. Krabům se odebírá krev na látku zvanou Limulus Amebocyte Lysate (LAL), která dokáže odhalit nebezpečné bakterie, jež by mohly u lidí způsobit vážná onemocnění. Laboratoře používají LAL ke kontrole lékařských nástrojů, implantátů a některých léků – všeho, co by mohlo přijít do styku s lidskou krví. „Všechno se odvíjí od tohoto zvířete,“ říká Tanacredi.

V USA je každoročně (v letech 2013 až 2017) uloveno přibližně 525 000 krabů podkovovitých, kteří jsou převezeni do biomedicínských zařízení. Tam jsou vykrveni, aby se odebrala látka zvaná Limulus amebocyte lysate (LAL), která se v medicíně používá k detekci bakterií. Po vykrvení je většina krabů vypuštěna zpět do oblasti, kde byli uloveni.

Odborníci z Komise pro mořský rybolov v Atlantiku se domnívají, že přibližně 15 % těchto krabů (4 až 30 %) zemře v důsledku procesu vykrvení. To znamená, že každý rok zemře po vykrvení přibližně 78 750 krabů. Toto číslo je však malé ve srovnání s téměř milionem krabů ulovených každý rok, většinou pro použití jako návnada.

Dlouhodobé účinky vykrvení na přežití krabů a jejich schopnost reprodukce nejsou dobře známy. Studie se zatím zabývaly pouze krátkodobým dopadem, což může skutečný vliv na populaci podceňovat. Aby se vědci dozvěděli více, prostudovali údaje od amerického Úřadu pro ochranu ryb a volně žijících živočichů a porovnali míru přežití a zpětného odchytu krabů, kteří byli vykrveni, a krabů, kteří vykrveni nebyli.

Překvapivě se ukázalo, že krabi, kteří byli vykrveni, neměli nižší míru přežití ve srovnání s kraby nevykrvenými. Ve skutečnosti se v některých případech zdálo, že vykrvení krabi přežívají lépe. To však mohlo být způsobeno tím, že biomedicínská zařízení mohla vybírat zdravější nebo mladší kraby, u kterých je obecně větší pravděpodobnost, že přežijí.

Na druhou stranu studie zjistila, že po vykrvení měli krabi menší pravděpodobnost, že budou znovu odchyceni. To by mohlo naznačovat, že vykrvení ovlivňuje jejich schopnost tření, zejména u samců. Vědci doporučují v budoucnu označovat vykrvené i nevykrvené kraby a sledovat jejich věk a pohlaví, aby lépe pochopili, jak proces vykrvení ovlivňuje populaci.

Na krabech podkovářích je mnoho pozoruhodných věcí. Zaprvé to vlastně vůbec nejsou krabi – studie z roku 2019 potvrdila dlouholetý vědecký názor, že jsou to ve skutečnosti pavoukovci, kteří jsou příbuznější pavoukům a štírům než jakýmkoli korýšům. Ještě zajímavější je skutečnost, že krev krabů podkovářů je jednou z nejcennějších tekutin na Zemi, která mění majitele za tisíce dolarů za litr.

Studie vědců z University of New Hampshire a Plymouth State University z roku 2014 zjistila, že proces krvácení má za následek nižší úroveň aktivity a snížený projev přílivových rytmů.

Je sice pravda, že je zapotřebí další studie, ale dostupné údaje naznačují, že krabi podkováři, kteří vykrvení přežijí, zůstávají dezorientovaní a oslabení, což může mít vliv na schopnost samic krabů se rozmnožovat. Další výzkumy zjistily, že úmrtnost podkovářů po vykrvení je u samců pouze osmiprocentní, ale u samic dosahuje až 30 %.

Ekologický dopad

Sběr krve krabů podkovovitých pro biomedicínské účely má významné ekologické důsledky. To platí nejen pro kraby podkováře, ale i pro širší mořský ekosystém.

Proces sběru krve krabů podkovářů, který často zahrnuje sběr a vykrvování živých krabů, vyvolává obavy o jeho udržitelnost. Krabi se sice po vykrvení obvykle vracejí zpět do oceánu, ale tento proces může být škodlivý a někdy i smrtelný. Tato praxe přispěla v některých oblastech k poklesu populace krabů podkovářů.

Krabi podkováři jsou ve svých ekosystémech klíčovým druhem. Hrají klíčovou roli v potravním řetězci, zejména pro stěhovavé pobřežní ptáky, kteří se živí vajíčky podkovy. Snížení populace krabů podkovářů v důsledku odlovu krve a dalších faktorů proto může mít kaskádový dopad na tyto ptáky a další mořské živočichy, kteří jsou na nich závislí.

V reakci na tyto obavy byly zavedeny předpisy, které mají zlepšit sledovatelnost a vedení záznamů o sběru krabů podkovních. Tyto předpisy však významně neomezily sběr krve krabů podkovářů, takže dlouhodobý ekologický dopad zůstává předmětem neustálých obav a studií.

Zdroj: journals.uchicago.edu, frontiersin.org