Zatímco někteří lidé si myslí, že Turecko je spojencem Ruska, ve skutečnosti je toto „přátelství“ častěji vratké a možná by se dalo považovat i za fasádu připravenou kdykoli se zhroutit. (Foto: Flickr)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu připomněl světu, že jeho země pevně odráží názor NATO na válku na Ukrajině. Ve videoposelství ke 4. krymské platformě probíhající v Kyjevě, akci sponzorované ukrajinskou vládou, uvedl, že návrat Krymu Ukrajině je „požadavkem mezinárodního práva“.

„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ prohlásil Erdogan a zároveň zdůraznil pokračující podporu práv krymských Tatarů.

O menšinovém etniku, které je běžně vnímáno jako turecké, řekl: „Věřím, že v nadcházejícím období budou i nadále podnikány další kroky k posílení práv krymských Tatarů.“

Turecko dlouhodobě odsuzuje nejen historické pronásledování Tatarů ze strany Rusů, které sahá až do 18.-19. století, ale také údajné pronásledování po ruském záboru poloostrova v roce 2014. Erdogan před konferencí zdůraznil, že Tataři musí mít možnost žít „svobodně, bezpečně a pokojně ve své vlasti“.

Erdogan k širšímu konfliktu dodal: „Naším upřímným přáním je, aby válka skončila spravedlivým a trvalým mírem založeným na územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.“

Kreml pohotově zareagoval a během několika hodin po Erdoganově projevu uvedl následující:

„Subjekty Ruské federace nejsou předmětem vyjednávání,“ řekla Zacharovová novinářům, kteří se na Erdoganovy výroky ptali během tiskového brífinku na ministerstvu zahraničí, a dodala, že každý, kdo se chce touto otázkou zabývat, si musí nejprve přečíst ruskou ústavu.

Obyvatelé Krymu a města Sevastopol v březnu 2014 drtivou většinou hlasovali pro připojení k Rusku , krátce poté, co USA podporovaný puč v Kyjevě svrhl ukrajinskou vládu ve prospěch militantních nacionalistů. Ukrajina ani její západní podporovatelé výsledky referenda nikdy nepřijali a prohlásili je za nezákonnou „anexi“.

Není to poprvé, co turecký vůdce vyjádřil takto pevný postoj, což Rusko nepotěšilo. Turecko také od téměř začátku konfliktu dodává ukrajinským silám ozbrojené bezpilotní letouny.

Turecko hrálo spolu s vyjednavači OSN ústřední roli při zajišťování černomořské obilné iniciativy v letech 2022-2023 a v rámci NATO bylo vzácně otevřenou komunikační linkou s Kremlem. Rovněž se staví do pozice potenciálního budoucího mírového zprostředkovatele.

Erdoganův postoj ke Krymu je však další připomínkou toho, že Turecko je nakonec stále mocným členem NATO, a to se vztahy s Washingtonem, které mají pro Ankaru větší dopad než její vazby s Moskvou.

* * *

Mezitím by měl být Erdogan pomocí důslednější…

Zdroj: aa.com.tr