Turečtí zákonodárci odhlasovali přijetí zákona, jehož cílem je zabránit „dezinformacím“ v médiích a na internetu, a to navzdory rozšířeným obavám, že toto opatření může potlačit svobodu projevu. (Foto: Flickr)

Zákonodárci z vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Tayyipa Erdogana a Strany nacionalistického hnutí (MHP), které mají dohromady většinu, ve čtvrtek v parlamentu hlasovali pro schválení zákona. Návrh zákona nyní putuje k Erdoganovi ke konečnému schválení.

Zatímco vládní představitelé tvrdí, že velmi kontroverzní zákon je potřebný pro boj proti falešným zprávám a dezinformacím, opoziční poslanci i evropské země a aktivisté za práva médií vyzývají k jeho zrušení.

Turecko a Rusko společně vytvoří plynový uzel, oznámil Erdogan

Mnozí z nich se pozastavili nad článkem 29 tohoto opatření s tím, že může být použit k prosazení cenzury a potlačení svobody slova a také k ohrožení nezávislé žurnalistiky, neboť turecká vláda v současné době kontroluje většinu hlavních zpravodajských médií v zemi.

Článek 29 říká, že lidé, kteří budou shledáni vinnými ze šíření nepravdivých informací na internetu, jejichž cílem je „vyvolat strach a narušit veřejný pořádek“, mohou být potrestáni odnětím svobody na jeden až tři roky. Opatření rovněž stanoví, že pokud jsou k šíření údajných dezinformací používány anonymní účty, mohou být tresty zvýšeny až o polovinu.

Kritici rovněž uvedli, že neexistuje jasná definice „nepravdivých nebo zavádějících informací“ a soudy by mohly zákon zneužít.

Turecko posiluje vojáky na severním Kypru a zuří nad „nevysvětlitelným“  rozhodnutím USA

Nová legislativa přichází v době klesající podpory Erdogana a jeho AKP před parlamentními volbami v zemi v červnu 2023.

Koalice 22 organizací zabývajících se svobodou tisku uvedla, že návrh zákona má „vágně formulovanou definici dezinformace a „záměru“, a dodala, že „vystaví miliony uživatelů internetu riziku trestního postihu a může vést k plošné cenzuře a autocenzuře před volbami v roce 2023“.

Benátská komise, která radí skupině pro lidská práva Rady Evropy, uvedla, že je obzvláště znepokojena důsledky ustanovení zákona o vězení, „konkrétně mrazivým účinkem a zvýšenou autocenzurou“ před volbami.

Turecko usiluje o to, aby se jako první člen NATO připojilo k ŠOS vedené Čínou

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) 12. října vyzvalo tureckou vládu, aby nový „dezinformační“ zákon nepřijímala.

Turecký svaz novinářů (TGS), který sdružuje sedm předních novinářských organizací v zemi, odsoudil způsob, jakým turecká vláda při přípravě zákona „konzultovala názor digitálních mediálních společností se sídlem v USA“, ale „nezjišťovala názory novinářských organizací v Turecku, které budou přímo dotčeny“.

„Je základním požadavkem demokracie, aby politici při přípravě takových právních předpisů, které se přímo týkají práva společnosti na získávání a přijímání informací, navázali dialog s předními profesními organizacemi a občanskou společností,“ uvedla skupina. „Porušení tohoto demokratického principu odsuzujeme.“

Turecko stojí pevně na straně Ázerbájdžánu po 49 arménských vojácích zabitých při střetech

Güney Yildiz, regionální výzkumník Amnesty International, ve svém prohlášení uvedl, že toto opatření umožní vládě „dále cenzurovat a umlčovat kritické hlasy před nadcházejícími tureckými volbami i po nich pod záminkou boje proti dezinformacím“.

„Nejasně definovaná ustanovení zákona usnadňují další stíhání těch, kteří údajně veřejně šíří „nepravdivé informace“, a mohou vést k tomu, že lidem bude hrozit až tříletý trest odnětí svobody za pouhý retweet,“ uvedl Yildiz a dodal, že opatření otevírá „nové možnosti pro úřady, jak rozšířit drakonický zásah proti svobodě projevu a zvýšit mrazivý účinek, který přináší strach z trestního stíhání“.

Podle světového indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic pro rok 2022 je Turecko na 149. místě ze 180 zemí.

Zdroj: theepochtimes.com