Turecko vydalo „seznam“ požadavků, které musí splnit, než přistoupí na formální členství skandinávských zemí Finska a Švédska v NATO. (Foto: Flickr)

Stalo se tak ve stejný den, kdy obě země podaly své formální žádosti. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při fotografování s finským a švédským velvyslancem uvítal tento „historický okamžik“.

Avšak vzhledem k tomu, že Turecko již několik dní tento krok ostře odsuzuje a označuje tyto země za „bezpečné útočiště terorismu“ kvůli jejich údajné podpoře zakázané kurdské PKK (také proto, že ve Švédsku žije jedna z největších kurdských komunit v Evropě), čeká Brusel dlouhá cesta do slepé uličky, neboť pro nový vstup musí být mezi 30 členskými státy dosažen konsenzus. Podle FT již několik hodin po slavnostním podání žádosti Turecko zablokovalo plánované úvodní přístupové rozhovory se Švédskem a Finskem, které jsou pro vyřízení žádostí nezbytné:

Turecko zablokovalo počáteční rozhodnutí NATO o vyřízení žádostí Finska a Švédska o vstup do vojenské aliance, čímž zpochybnilo naděje na rychlý vstup obou severských zemí. Velvyslanci NATO se ve středu sešli s cílem zahájit přístupové rozhovory ve stejný den, kdy Finsko a Švédsko předložily své žádosti, ale podle osoby přímo obeznámené s touto záležitostí odpor Ankary zastavil jakékoli hlasování.

Zpráva FT pokračuje: „Odklad vyvolává pochybnosti o tom, že NATO bude schopno schválit první fázi žádostí Finska a Švédska během jednoho nebo dvou týdnů, jak naznačil generální tajemník Jens Stoltenberg. Rovněž připravuje půdu pro několikadenní intenzivní diplomacii mezi USA, Tureckem, Finskem a Švédskem v této záležitosti.“

Mezitím tři „vysocí turečtí představitelé“ vydali pro agenturu Bloomberg klíčové kroky, které musí Finsko a Švédsko provést, pokud doufají, že získají souhlas Ankary. Navzdory jejich vyjádření, že Turecko se nesnaží vyjednávat nad rámec finských, švédských záležitostí – do hry vstupují další prvky rýsující se v pozadí, jako je zablokovaná dohoda o F-35, která v minulých letech zaujala titulní strany novin.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu nedávno na setkání diplomatů NATO řekl, že většina tureckých občanů – což je země, která shodou okolností také tvoří druhou největší armádu NATO – je rozhodně proti členství Švédska a Finska, vzhledem k tomu, že hostí a poskytují pomoc „teroristům“ z PKK.

Níže je uveden seznam shrnutý na základě informací ve středeční zprávě agentury Bloomberg…

1) Odsoudit Stranu kurdských pracujících (PKK) a potlačit její aktivity v hostitelských zemích.

Senátoři agentuře Bloomberg řekli, že Helsinky a Stockholm musí nejen zaujmout veřejný postoj a odsoudit PKK jako „teroristickou organizaci“ – ale obě vlády musí potlačit aktivity PKK a jejích sympatizantů v tuzemsku.

Pravděpodobně i s ohledem na syrskou kurdskou YPG, která se těší podpoře Washingtonu, musí Finsko a Švédsko rovněž odsoudit „přidružené organizace PKK, než jim bude umožněno připojit se k bloku“, uvedli vysocí představitelé.

Součástí toho byly i pronikavé zprávy o požadavku, aby tyto země vydaly identifikované „teroristy“ Turecku…

2) Okamžitě zrušit omezení vývozu zbraní zavedená v roce 2019.

Řada zemí EU, včetně Švédska a Finska, uvalila na Turecko omezení vývozu zbraní kvůli jeho přeshraniční vojenské kampani proti syrským kurdským milicím – především YPG, které turečtí představitelé považují pouze za prodlouženou ruku PKK. YPG se však dlouhodobě těší podpoře Západu, přičemž americké jednotky je v této chvíli již několik let cvičí přímo na severovýchodě Sýrie, což turecké představitele rozzuřilo.

„Turecko také chce, aby Švédsko a Finsko ukončily omezení vývozu zbraní, která na Turecko spolu s několika dalšími členy Evropské unie uvalily po jeho vpádu do Sýrie v roce 2019 s cílem zatlačit YPG zpět od hranic,“ citovala představitele agentura Bloomberg.

3) Washington by měl obnovit účast Turecka v programu F-35

Ačkoli se nejedná přímo o požadavek Finska a Švédska, otázka dřívějšího zastavení programu F-35 Washingtonem pro Turecko je stále aktuální.

„Turecko chce být znovu zahrnuto do programu pokročilých letounů F-35, z něhož bylo vyloučeno poté, co nakoupilo od Ruska systémy protiraketové obrany S-400,“ píše Bloomberg na základě svých tureckých vládních zdrojů. „Má také nevyřízený požadavek na USA na nákup desítek bojových letounů F-16 a modernizačních sad pro svou stávající flotilu.“

4) Zrušení sankcí souvisejících s tureckým vlastnictvím ruských S-400.

Agentura Bloomberg v rámci tureckého seznamu přání uvádí: „Turecko navíc chce, aby USA zrušily sankce v souvislosti s jeho vlastnictvím raket S-400.“

To úzce souvisí se ságou zablokovaného obchodu s letouny F-35, který byl všeobecně vnímán jako ponížení Erdoganovy vlády a který dostal vztahy mezi USA a Tureckem za Trumpovy vlády na nejnižší bod, přestože oba lídři byli v té době vnímáni jako velmi přátelští.

Mezitím se k tomu bezpochyby přidala otázka, že Turecko po mnoho let neúspěšně usilovalo o členství v EU a zároveň v poslední době muselo přihlížet, jak se objevují nadšené řeči o „urychleném přijetí“ dalších zemí (například Ukrajiny)…

Zdroj: zerohedge.com