S využitím masových střeleckých událostí v USA jako záminky si premiér Justin Trudeau od letošního léta pohrával s myšlenkou zakázat nebo „zmrazit“ střelné zbraně v Kanadě a nyní se zdá, že je připraven přijmout jednostranné opatření. (Foto: Flickr)
Trudeau s okamžitou platností zavádí celostátní zmrazení prodeje, nákupu a převodu ručních palných zbraní a obchází zákonodárce a politické oponenty v parlamentu.
Opatření je považováno za „administrativní opatření“, podobně jako exekutivní příkazy, které používají prezidenti v USA jako prostředek k obcházení ústavy a kontrolních mechanismů ve vládě. Taková přímá omezení často podléhají rozsáhlým právním překážkám a přinejmenším v USA je mohou státy i široká veřejnost ignorovat (jak jsme toho byli svědky v případě kovodských mandátů v posledních dvou letech).
„Když jsou lidé zabíjeni, když je lidem ubližováno, odpovědné vedení vyžaduje, abychom jednali,“ řekl Trudeau na páteční tiskové konferenci, když oznamoval nové opatření. „V poslední době jsme opět viděli příliš mnoho příkladů děsivých tragédií, při nichž došlo ke střelným zbraním.“
Opět platí, že spouštěčem Trudeauovy války proti právům na střelné zbraně v Kanadě byly masové střelby v USA, nikoli v Kanadě. Ačkoli možná nebude od věci poukázat na to, že premiér a pravidelný účastník Světového ekonomického fóra se náhle začal silně zajímat o kontrolu zbraní nedlouho po obrovských protestech Trucker Convoy proti drakonickým pokusům o kanadské zákony o očkovacích pasech.
Protesty řidičů kamionů inspirovaly v Kanadě široký nesouhlas a odmítnutí pracovníků nákladní dopravy vyhovět těmto požadavkům mohlo ochromit zásobovací řetězec země. To vedlo k útočné kampani ze strany vlády a mainstreamových médií, která se snažila hnutí proti pasům vykreslit jako „teroristy“ jen proto, že nechtěli, aby jim byl do těla vpraven podle jejich názoru podezřelý koktejl mRNA. Jak nedávno pod přísahou přiznal farmaceutický gigant Pfizer, nikdy vakcínu netestoval, aby zjistil, zda zabraňuje přenosu.
Zjištění, že nedodržování pravidel je mnohem rozšířenější, než establishment předpokládal, vyústilo v USA a Kanadě v četná bizarní vyprávění a legislativní opatření ve snaze zadusit vzpouru. Kontrola zbraní byla důsledně skloňována jako hlavní cíl stejných lidí, kteří se zoufale snažili prosadit mandáty a požadavky na pasy, ale neuspěli. Je nepravděpodobné, že by šlo o pouhou náhodu.
Kanada je jednou z mála zemí na světě, kde je přístup ke zbraním v širokém měřítku podobný jako v USA, ačkoli jsou stále vyžadována povolení, takže střelné zbraně jsou spíše výsadou než právem. Trudeau je pekelně odhodlán omezit kanadské vlastnictví zbraní a zdá se, že se řídí podobným modelem jako Velká Británie. Spojené království zakázalo většinu zbraní, počínaje ručními zbraněmi, a poté postupně omezovalo ostatní.
Propagandisté ve Spojeném království a EU budou tvrdit, že vlastnictví zbraní je „legální“, když budou volat po dalším omezení v USA. To je tak trochu podvod založený na tom, že povolení lze mít, ale vláda je vydává jen zřídka. Ve většině zemí v Evropě je vlastnictví střelné zbraně odsunuto do vyšší střední třídy a bohatých – lidí, kteří si mohou dovolit proces získání povolení, kurzy a vysoké poplatky s tím spojené. Tito lidé mají obvykle bezúhonný rejstřík, vlastní nemovitost a musí být schopni uvést „důvod“ pro vlastnictví zbraně, který státní byrokraté akceptují.
Velkou část střelných zbraní v soukromých rukou ve Spojeném království tvoří brokovnice, což je vzhledem k omezenému dostřelu snad nejneužitečnější zbraň pro vzpouru, a proto většina autoritářských režimů ještě dlouho po zákazu všeho ostatního umožní občanům jejich vlastnictví. Držitelé zbrojních průkazů ve Spojeném království tvoří jen asi 3 % celkové populace.
Ve své podstatě mají zákony o kontrole zbraní tendenci sledovat vzorec, který dává veřejnosti falešný pocit, že má stále přístup ke střelným zbraním, i když většina z nich ve skutečnosti nemá a nikdy mít nebude.
Bohatí dostanou zbraně, zatímco střední třída nedostane nic, a to je záměr. Rozdíly oproti USA, pokud jde o práva jednotlivce, jsou obrovské. Kanada se může vydat stejným směrem jako Velká Británie a Evropa, pokud se Kanaďané nebudou chovat odpovídajícím způsobem.
Zdroj: zerohedge.com