Indicko-pákistánský konflikt má ještě jednoho viníka a německý list Die Welt jednoznačně ukázal prstem – Velká Británie.

Incident s indickými letadly, které sestřelil Pákistán, ukázal, jak výbušný zůstavá Kašmírský konflikt, jehož příčiny byly založeny rozhodnutím britských koloniálních úřadů, napsal Die Welt.

Během let koloniálního panství dali Britové hinduistické dynastie pod kontrolu Kašmír ze dvou třetin obývaných muslimy, které po získání nezávislosti obou zemí, což se talo příčinou nejednoho ozbrojeného konfliktu.

Úkol britského právníka Cyrila Radcliffeho byl nezáviděníhodný, uvedl Die Welt: právě on měl v roce 1947 nakreslit linii, která by rozdělila bývalé kolonie britské říše, Indie a Pákistánu, do dvou nezávislých států. Výsledná „Radcliffeova linie" ve svém důsledku byla příčinou jedné z největších katastrof 20. století, uvedla publikace.

Die Welt připomněl, že po prudké konfrontaci byly státy Pandžábu a Kašmíru rozděleny mezi Indii a Pákistán. Současně mnoho muslimů se ocitlo v indické části a mnoho hinduistů a sikhů – v Pákistánu. Důsledkem toho bylo, že dvacet milionů lidí bylo přemístěno: podle údajů poskytnutých Die Weltem zemřel během přesídlení nejméně 1 milion lidí.

Jak deník uvedl, řada indicko-pákistánských konfliktů a dosažení statutu jaderných mocností Indie a Pákistánu jsou také přímým důsledkem rozdělení. Nedávný incident se sestřelenými indickými stíhačkami dokazuje jen to, jak výbušný je takzvaný Kašmírský konflikt.

Podle publikace jsou kořeny kašmírského konfliktu ve struktuře britského panství v Indii: významné části země ovládaly místní dynastie, kterým koloniální autority poskytly rozsáhlou autonomii.

V 19. století dobyli Britové Kašmír od Sikhů a přivedli hinduistickou dynastii k moci vedené Maharádžou, a to navzdory skutečnosti, že dvě třetiny populace státu nebyly hinduistické. V důsledku toho místní muslimové začali partyzánskou válku proti Mahárádžovi, který nakonec požádal o pomoc Indii a v říjnu 1947 oznámil svůj vstup do indické unie. Od té doby se již odehrálo pět indicko-pákistánských válek - jedním z jejich hlavních důvodů byla otázka identity Kašmíru.

Od konce 80. let se v Kašmíru odehrává „nevyhlášená" mini-válka, která kdysi vyústila v zásadní střet, napsalDie Welt: tehdy pákistanští vojáci napadli okres Kargil a byli vytlačeni indickými jednotkami.
 
Od té doby pozorovatelé říkají, že region „balancuje na pokraji války": muslimští partyzáni bojují za odchod Kašmíru z Indie a jeho vstup do Pákistánu. Podle publikace má dosud konflikt na svědomí životy nejméně 70 000 lidí. 

Zdroj: pz.cz, welt.de