Dokázala zastavit války, spřátelit se s prezidenty, vybudovat celosvětové impérium sirotčinců a nechat propustit nemocné vězně z vězení. (Foto: Youtube / SkyTV)

Matka Tereza však také kryla nejhorší excesy katolické církve a zdálo se, že ji více přitahuje chudoba a bolest, než aby skutečně pomáhala lidem uniknout.

To tvrdí nový třídílný dokumentární seriál stanice Sky Matka Tereza: Pro lásku boží, který hovoří s některými jejími nejbližšími přáteli i nejhoršími kritiky a slouží jako důkladné přehodnocení jedné z nejslavnějších žen minulého století.

Matka Tereza se narodila jako Agnes Gonxha Bojaxhiu ve Skopje (dnešní Severní Makedonie) v roce 1910 a její otec zemřel, když jí bylo osm let, což uvrhlo rodinu do chudoby. Útěchu našla v kostele a ve dvanácti letech se rozhodla stát se jeptiškou.

V 18 letech odešla do Dublinu, kde vstoupila do řádu katolických sester loretánek, a o rok později se přestěhovala do Kalkaty, dnešní Kalkaty, aby se stala učitelkou. Svědectví o bídě a smrti způsobené bengálským hladomorem v roce 1943, kdy na ulicích zůstaly ležet desítky mrtvých těl, ji hluboce ovlivnilo a o tři roky později tvrdila, že k ní Ježíš promluvil ve vlaku a dal jí nové pokyny.

„Měla jsem opustit klášter a pomáhat chudým,“ napsala později. „Byl to rozkaz. Kdybych to neudělala, porušil bych víru.

Církev jí povolila založit vlastní řád, Misionářky lásky, a ona si zvolila nový hábit: prosté bílé bavlněné sárí s modrým lemem. Od počátku se v ní soucit a šarm snoubily s neodolatelnou ocelovostí.

Navin Chawla, státní úředník, který se stal jejím blízkým přítelem, byl toho svědkem, když požádala regionálního viceguvernéra o pozemek, kde by se mohla starat o lidi s leprou. Přivedla guvernéra k slzám a dostala více než dvojnásobek pozemků, než v jaké doufala.

„Byla mazaná jako venkovanka,“ vzpomíná Navin. „Byla velmi cílevědomá, trochu tvrdohlavá. Prostě jsem si ji zamiloval.

Začalo se to rozkřikovat a v roce 1969 se do vyšetřování pustil dokumentární tým BBC.

„Nevěděl jsem, jestli se mi má dělat špatně, nebo mám plakat,“ vzpomíná producent Peter Chafer na den, kdy je vzala na své mise.

„Zážitek z těch míst byl téměř příliš silný na to, aby se dal unést. Tady byla jeptiška, která na sebe vzala to, čemu by se většina lidí vyhnula.“

„Byla to zcela mimořádná žena. Řekla jsem si: ‚Pokusme se ji dostat na mapu‘. Když vyšel dokument, všichni se zbláznili.

Přes noc se stala celebritou, peníze se jen hrnuly a v roce 1979 získala Nobelovu cenu míru.

Ale bylo všechno tak, jak se zdálo?

Seriál ukazuje, že od počátku existovaly problémy Britský lékař Jack Preger spolupracoval s její charitou a byl šokován tím, co viděl. „Jeptišky neposkytovaly řádnou péči,“ říká.

„Jehly se používaly stále dokola nesterilizované. Jedné ženě s popáleninami odmítli podat léky proti bolesti – nějaké jsem jí propašoval.“

Jeptišky se musely bičovat, nosit řetězy s hroty… Věřila, že utrpení vykupuje svět.

‚Měly peníze na to, aby provozovaly slušnou nemocnici pro chudé lidi, ale nikdy to neudělaly. Říkaly: ‚Budeme se modlit za zmírnění bolesti, aniž bychom poskytovaly léčbu‘.

Bolest nebyla jen vedlejším produktem její práce, ale její nedílnou součástí. Jeptišky dostaly pokyn bičovat se a nosit drátěné řetězy s ostny.

Mary Johnsonová, která s Matkou Terezou pracovala 20 let, říká: „Její spiritualita byla spojena s Ježíšem na kříži.“

‚On obětoval svůj život v bolesti a ona věřila, že obětovat se s utrpením je ta největší hodnota. Její myšlenkou bylo, že utrpení vykupuje svět.‘

V osmdesátých letech minulého století nebyl její profil nikdy tak významný. V roce 1982 požadovala příměří v Bejrútu, aby zachránila několik sirotků, a kupodivu se tak stalo.

O tři roky později nechala propustit vězně umírající na AIDS v newyorské věznici. V té době už do její organizace přicházelo kolem 100 milionů liber ročně, ale většina z nich byla odváděna do vatikánské banky.

„Myslela si, že být chudý je dobré, protože Ježíš byl chudý. Je to schizofrenní,‘ říká Mary Johnsonová.

Poslední desetiletí života Matky Terezy bylo asi nejtěžší. Bojovala se stářím, ale církev ji vyzývala, aby ji pomohla zachránit před rostoucím skandálem zneužívání dětí kněžími.

„Posílali ji do měst, kde se objevovaly skandály,“ říká Mary. „Mohla změnit příběh.“

Kolik toho věděla? To se nedá říct, ale jak se v pořadu ukázalo, když byl reverend Donald McGuire podezřelý ze zneužívání, napsala úřadům dopis, v němž trvala na své ‚důvěře a důvěře‘ k němu.

To mu umožnilo zneužívat stovky chlapců dalších deset let.

Její zapojení do skandálu se podařilo ututlat, ale její odkaz byl poskvrněn. Byla svatá, nebo hříšnice… nebo tak trochu obojí?

Zdroj: dailymail.co.uk