Vědci tvrdí, že tání permafrostu na Aljašce by mohlo vést ke zničující vlně tsunami, uvádí The Guardian. (Foto: Pixabay)

Odborníci varují před souvislostí mezi rychlým oteplováním a sesuvy půdy, které ohrožují města a turistické lokality. Nový výzkum ukazuje, že tání ledu na Aljašce může erodovat skály a vyvolat tsunami.

Jednou z problémových oblastí je svah fjordu Barry Arm, z něhož se rozprostírá vyhlídka na populární trasu výletních lodí. Sesuvy půdy na hoře poblíž ledovce Barry začaly počátkem minulého století. Před deseti lety se tyto procesy výrazně zrychlily. Tento rok byl problém objeven pomocí satelitních snímků.

Pokud by sesuv půdy zasáhl fjord, mohla by vlna zasáhnout lodě v této oblasti, dosáhnout stovek metrů v nedalekých horách a zaplavit oblíbenou turistickou destinaci a zřítit se až 10 metrů nad městem Whittier.

Ještě dříve v tomto roce varovalo 14 geologů, že možná dojde k velkému sesuvu během jednoho roku a pravděpodobně během 20 let.

V roce 2015 způsobil podobný sesuv svahu, který také trval celá desetiletí, tsunami, které uřízlo les 193 metrů po svazích fjordu Taan na Aljašce.

„Když se změní klima, krajina potřebuje čas na přizpůsobení. Pokud ledovec ustupuje velmi rychle, může „nečekaně překvapit“ okolní svahy a ty se propadnou,“ říká geolog Bretwood Higman, který pracoval ve fjordech Taan a Barry Arme.

Po prozkoumání 30 let starých satelitních snímků geoložka Erin Bessettová Kirtonová zjistila, že k sesuvům půdy v Pohoří svatého Elijáše a v národním parku Glacier Bay na Aljašce došlo během nejteplejších let. Podle jejích slov vědci zatím příliš dobře nechápou mechanismus sesuvu půdy. „Víme o korelaci, ale dosud jsme neprozkoumali hnací sílu,“ vysvětlila.

V minulém století ze 14 nejvyšších zaznamenaných tsunami došlo k 10 v ledovcových horských oblastech. V roce 1958 vytvořil sesuv půdy v zátoce Lituya na Aljašce vlnu 524 metrů – vůbec nejvyšší ze všech zaznamenaných. Při zemětřesení na Aljašce v roce 1964 byla většina úmrtí způsobena těmito přírodními katastrofami způsobenými podmořskými sesuvy půdy.

Odborníci doufají, že pomocí senzorů dokáží předpovědět, kdy se svahy s největší pravděpodobností zhroutí na nejnebezpečnějších místech. Budou schopni zaregistrovat sotva postřehnutelné změny, které mohou předznamenávat sesuv půdy.

Zdroj:  theguardian.com