V každém století se najdou lidé, kteří se snaží proniknout do tajemství znalostí Pythagora. Dělají ale chybu, když hledají v matematice či přírodních vědách. Klíčem k Pythagorovi je hudba!

„Každých sto let, když lidstvo zalézá do slepé uličky, se obrací k Pythagorovi,“ cituje ruský badatel Sergej Snisarenko slova těch, kteří se před ním snažili proniknout do tajemství učení Pythagora. Dodává, že všichni, kdo kdy chtěli tajemství antického matematika rozluštit, vždy docházeli do jisté úrovně jeho chápání, neuviděli ovšem celý obraz. Podle slov badatele totiž nedokázali pochopit, že klíčem k jeho znalostem není matematika či jiné přírodní vědy, nýbrž hudba.


Ruský badatel Sergej Snisarenko

Badateli Sergeji Snisarenkovi, který dnes provozuje školu Tetraksis.ru, kde učí používat a učit se znalostem antického génia, předal své vědecké práce starší muž, který hledal člověka, jež by na vše, čeho se mu v oblasti výzkumu Pythagora podařilo dosáhnout, pohlédl svěžím pohledem.

„Dostal jsem spis. V něm byla obrovská masa beletrie. Já jsem všechno přečetl, jak se později ukázalo, bylo to k ničemu. Začal jsem věnovat pozornost artefaktům. Začal jsem artefakty analyzovat – tetraxis, razítko Pythagora (pěticípá hvězda), Pythagorův čtverec, supermagický čtverec a hudební harmonii Pythagora,“ řekl Snisarenko.

„Když jsem začal studovat tyto artefakty, zadával jsem si otázku, jak jsou navzájem spojené a proč právě Pythagoras věnoval tak obrovskou pozornost hudbě. On všechny nutil učit se hudbě, učit se hrát na hudební nástroje,“ dodal.

„Při studiu jsem také narazil na další zajímavý fakt. Pythagorovi připisují frázi: „Vše je číslo.“ Když tuhle frázi ale čtete v řečtině, tak zjistíte, že on ve skutečnosti prohlásil: „Vše je logos.“ Logos ovšem není číslo. Logos je „příčinnost“. Příčinnost – to, kvůli čemu se něco děje. Tady jsem pochopil, že je potřeba hledat tajemství. V hlavě mi hned problesklo, že věnoval hodně své pozornosti hudbě a hudební gramatice, a to je jen jiný způsob vyčíslování, nematematické vyčíslování. Klíč tedy bude tam,“ prohlásil badatel a poukázal na význam slova matematika.

„Matema“ znamená „znalosti“, „věda“. Matematika je tedy „věda“, a ne prostý způsob vyčíslování, jak jsme si nyní zvykli.

„Hudba je jiný způsob vyčíslování a nepočítá se jako matematika. Strávil jsem rok učením hudební gramatiky. Byl to rok těžké práce, neboť jsem o muzice nic nevěděl,“ prohlásil.

Snisarenko podtrhl, že obrat k muzice byl rozhodující krok pro pochopení Pythagora. K tomuto kroku nedošli ti, kteří se před ním pokoušeli pochopit tajemství velikého antického matematika.

„Mluvil jsem s mnohými vědci. Hudba jsou pro ně zavřené dveře. V jejich chápání nemá k jejich „vědě“ žádný vztah,“ dodal.

Snisarenko provedl algoritmizaci. Vytvořil počítadlo Pythagora. S jeho pomocí je možné spočítat jakoukoli frázi, jakoukoli větu, jakékoli téma a ono vám řekne, jaká nota formuje proces integrálního vyčíslení tohoto termínu či věty.

„Můžete do počítadla napsat své jméno a příjmení a uvidět svoji notu. Napsat do počítadla jméno a příjmení jiného člověka a rovněž dostanete notu. Poté můžete uvidět, jak vaše vzájemné hlavní kmitočty spolupracují,“ vysvětlil.


Počítadlo Pythagora

Snisarenko také hovořil o tom, v čem dělají principiální chybu numerologové.

„Chyba numerologů spočívá v tom, že oni přisvojují číslu význam. Předmětnost. Číslo ale je prostá definice pořádkovosti. Všechna předmětnost čísla spočívá jen v tom. Když Pythagoras dával pod nějaká písmena čísla, tak se jednalo o pořádek elektromagnetické stavby. On definoval čísly pořádky elektromagnetické stavby. De facto se jednalo o přitažlivost, definoval pořádky vzájemné přitažlivosti,“ vysvětlil ruský badatel.

Na otázku, zdali je možné jeho metodiky výpočtů a praktické nástroje vytvořené na základě učení Pythagora, včetně školení, převést do českého jazyka, Sergej Snisarenko odpověděl: „Ano, samozřejmě, lehce, pokud bude zájem.“ Nyní je vše dostupné na jeho autorských internetových stránkách v ruském jazyce.

„Chápejte, všechen explozivní rozvoj posledního století je spojen s rozvojem informatiky. Na jejích mezích stojí dvě věci: 1) Jazyková omezení. 2) Matematická omezení. Proč? Protože matematika operuje s množstevními ukazateli, kdežto jazyk s kvalitativními ukazateli. A tyto dva ukazatele nejdou dohromady. Proto je potřeba zavést kvalitativní ukazatel. Kvalitativním ukazatelem je kmitání. Všechno okolo nás kmitá, proto vše muže být vyčísleno podle tohoto ukazatele. Je nutné se učit, jak to dělat. A jelikož to dělá jazyk, tak když ten systém znáte, tak pro vás neexistují žádné jazykové hranice,“ říká Snisarenko a dodává: „Jsou lidé, kteří říkají, že to nemůže existovat, protože to prostě nemůže existovat. Říkají, že jazyk je fenomén. Já jím říkám: Jazyk je systém elektrických vzájemných vztahů, který má v sobě kromě komunikativní funkce ještě i řídicí funkci.“

Autorské internetové stránky Sergeje Snisarenka s nástroji Pythagora ZDE.

Jan Masák