Velikonoce jsou pro většinu světa symbolem křesťanské víry, zmrtvýchvstání Ježíše Krista a oslavou jara. (Foto: IMGR)

Přesto se na okraji internetu a v alternativních kruzích šíří příběhy o temnějším původu těchto svátků, které sahají až do starověkého Babylona.

Podle některých spekulací se prý vejce, dnes veselý symbol Velikonoc, v dávných dobách barvila krví obětovaných dětí na počest bohyně Ištar, jejíž jméno má být spojeno s anglickým názvem „Easter“. Co na těchto tvrzeních je pravdy?

Bohyně Ištar a Velikonoce

Příběh o barvení vajec krví pochází z alternativních zdrojů, které tvrdí, že Velikonoce mají pohanské kořeny hluboko v mezopotámské mytologii.

Ištar, babylonská bohyně lásky, plodnosti a války, byla uctívána v rituálech spojených s jarní rovnodenností. Podle některých informacích měly být během těchto oslav obětovány děti, jejichž krev se používala k barvení vajec jako symbolu plodnosti a obnovy.

Ištar byla bohyní lásky, války a sexu, ale také ochrany, osudu, porodů, manželství a bouří – je v tom něco z plodnosti, ale stejně jako u Afrodity je v tom i prvek moci. Její kult praktikoval posvátnou prostituci, kdy ženy čekaly v chrámu a měly sex s cizincem výměnou za božské požehnání (a peníze na nakrmení hladových dětí nebo zaplacení dluhu).

Tato praxe má být údajně předchůdcem moderní tradice barvení velikonočních vajec, a dokonce se tvrdí, že anglické slovo „Easter“ (Velikonoce) je odvozeno od jména Ištar.

Historici a odborníci na starověké kultury však tato tvrzení odmítají jako nepodložená.

„Neexistují žádné archeologické ani písemné důkazy, které by potvrzovaly, že se v babylonských rituálech uctívání Ištar barvila vejce krví obětovaných dětí,“ říká Dr. Jana Nováková, specialistka na mezopotámské náboženství z Univerzity Karlovy.

„Oběti, včetně lidských, se v některých starověkých kulturách vyskytovaly, ale spojovat je přímo s velikonočními tradicemi je spekulativní a zavádějící.“

Tradice barvení vajec má podle vědců kořeny v raně křesťanských a předkřesťanských zvycích, které se liší napříč kulturami. Vejce jako symbol plodnosti a nového života se objevují v mnoha tradicích, od starověkého Egypta po slovanské rituály, ale žádný z těchto zvyků není spojen s oběťmi dětí.

Anglický termín „Easter“ pravděpodobně pochází ze staroanglického slova „Ēastre“ nebo „Ēostre“, což odkazuje na germánskou bohyni jara, jak ji popsal mnich Beda Ctihodný v 8. století.

Příběh o „krvavých vejcích“ se poprvé objevil v 19. století v některých křesťanských fundamentalistických kruzích, které chtěly zdůraznit pohanský původ Velikonoc jako kontrast k čistotě křesťanské víry.

V moderní době se tyto teorie rozšířily díky internetu, zejména na platformách jako X, kde uživatelé sociálních sítí sdílejí příspěvky spojující Velikonoce s okultními praktikami.

Zdroj: heancientbridge.com