Nedávno se v amerických médiích objevila zpráva o možné technogenní katastrofě. Jednalo se o to, že v jaderné elektrárně San Onofre v Kalifornii došlo, či má dojít, k úniku smrtelně nebezpečného vyhořelého jaderného paliva.

Elektrárna San Onofre se nachází v kalifornském městečku San Clemente, které omývají vody Tichého oceánu. Tato jaderná elektrárna patří americké společnosti Southern California Edison. Její první jednotka byla uvedena do provozu v roce 1968 a aktivně se využívala až do roku 1992. Jednalo se o vodní reaktor, který vyvinula společnost Westinghouse. Jeho výkon při maximálním vytížení dosáhl až 436 MW. Druhá jednotka byla uvedena do provozu v roce 1983 a třetí pak o rok později. Jednalo se o příbuzné reaktory, konkrétně dvoukanálové vodní jaderné reaktory od společnosti Combustion Engineering. Společně vydávaly 1127 MW elektřiny. V době rozkvětu a maximálního provozu pracovalo v elektrárně více než 2 000 lidí z technického personálu.
V průběhu deseti let (2001-2011) nahradil Edison staré parní generátory u dvou reaktorů modernějšími verzemi. Tato výměna byla zdlouhavá a velmi drahá (671 milionů dolarů) zejména proto, že generátory byly nestandardní a mezi svými „kolegy" byly doslova giganty. Nikdy předtím se na světě zařízení takové velikosti nevyrábělo.

Montáž a instalace parního generátoru na druhé jednotce byla dokončena v roce 2009 a na třetí jednotce pak v roce 2011. Jaderná elektrárna začala dodávat energii spotřebitelům. Radost však netrvala dlouho. Netrvalo to ani rok a na obou reaktorech došlo k chybám. Zatížení reaktorů bylo postupně snižováno, v roce 2012 dosáhlo minimální možné úrovně a později byly jednotky zcela zastaveny. Oficiální příčinou bylo předčasné opotřebování více než tří tisíc trubek parních generátorů.

Připomeňme si, že trubky byly zcela nové, nainstalovali je asi rok či dva před těmito událostmi a podle technických údajů měly sloužit alespoň 40 let.

Jednalo se tedy o masivní množství vadného zboží. Je jasné, že taková chyba se neobešla bez pozornosti kontrolních orgánů. Vyšetřováním byla pověřena Komise pro jadernou regulaci USA a již po roce, v květnu roku 2013, senátorka Barbara Boxer zveřejnila některé detaily. Vyšetřování odhalilo, že všechny jednotky byly uvedeny do provozu mimo ustanovené a přípustné parametry fyzického i teplotního zatížení a úpravy, které byly na reaktorech provedeny, označila Boxer za nebezpečné a ohrožující život 8 milionů lidí, kteří žijí v okolí 50 mil od elektrárny. O měsíc později, v červnu, společnost Southern California Edison oznámila ukončení provozu i druhé a třetí jednotky, přičemž možnost jejich obnovy a opětovného uvedení do provozu označili odborníci za nepravděpodobnou.

V červenci roku 1982 se americký časopis Time dotazoval, jak se společnosti Bechtel podařilo namontovat tělo prvního reaktoru jaderné elektrárny San Onofre takovým způsobem… Zákazník a dodavatel si zřejmě spočítali náklady na jeho opětovnou instalaci, mávli nad tím rukou a rozhodli, že bude levnější, když celé potrubí reaktoru přestaví. Tento přístup okamžitě „přinesl ovoce". Během uvedení do provozu bylo u reaktoru zaznamenáno opakované selhávání nouzových generátorů a také nesprávné zapojení baterií. V roce 2008 díky komplexní kontrole Komise pro jadernou regulaci USA určila, že vlastníci společnosti systematicky falšovali zprávy o bezpečnosti a spolehlivosti této elektrárny.

V roce 2011 komise uvedla, že provedená kontrola odstranila hrozbu pro okolí a místní obyvatelstvo. Ale už v listopadu roku 2011 došlo na San Onofre k rozsáhlému úniku čpavku — a to v takovém rozsahu, že musel být celý personál okamžitě evakuován. V roce 2012 se nouzový dieselový generátor náhle zastavil a do mazacího systému se dostala chladicí kapalina. Verdikt komise byl následující — možná sabotáž pracovníků elektrárny a úmyslné zničení zařízení.

Další rozruch ohledně této jaderné elektrárny vypukl minulý týden. V médiích se totiž objevila zpráva o tom, že při překládce kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem došlo ke kritické a nebezpečné situaci. O tomto incidentu informoval i zaměstnanec elektrárny David Fitch, který zodpovídá za technickou bezpečnost.

Dne 3. srpna 2018 v elektrárně probíhala překládka stotunového kontejneru, v němž se nacházel vysoce radioaktivní odpad. Kontejner měl být přepraven pomocí speciální dopravy do podzemního úložiště, které se nachází přímo u celosvětově známé kalifornské pláže San Onofre. Tento kontejner byl nakládán do vagonu stroje pomocí navádění vedoucích. V takovém případě ale může dojít k různým odchylkám, které řidič stroje nemusí zaznamenat. I v tomto případě se tak stalo a kontejner se zkroutil na jednu stranu. V takovém stavu stál stroj s kontejnerem nepozorovaně více než hodinu. Klidně se tedy mohlo stát, že se kontejner naplněný sto tunami radioaktivního odpadu zřítí z výšky 5,5 metru.
Fich dodal, že v jaderné elektrárně pracuje velmi málo lidí a jsou špatně technicky vyškoleni.

V květnu tohoto roku elektrárnu navštívil i americký prezident Donald Trump. Na jednání s místními úřady a zástupci společnosti mu byla předložena zpráva, v níž byla jaderná elektrárna označena za druhou Fukušimu. Pozornost prezidenta upoutali tím, že oznámili, že pokud dojde k úniku vyhořelého jaderného paliva z jednoho kontejneru, pak bude rozsah této katastrofy stejný jako kdysi v Černobylu. Byl zdůrazněn také fakt, že ochranu tohoto nebezpečného objektu zajišťuje pouze soukromá ozbrojená stráž, čímž vzniká příležitost pro akce teroristů a zločinců.

Zdroj: snews.com