Skandinávské země pokračují ve svém militarizovaném postoji v reakci na ruskou válku na Ukrajině. (Foto: Flickr / ilustrační)

Přičemž švédská vláda je poslední, která vydala překvapivé prohlášení a učinila neobvyklý krok vzhledem ke svému dlouhodobému míru a předchozímu postoji historické neutrality.

V pondělí premiér Ulf Kristersson představil, že vzhledem k novým skutečnostem v důsledku ruské vojenské akce na Ukrajině jsou podnikány nové kroky ke znovuzavedení branné povinnosti pro civilisty, směřující k posílení záchranných složek země.

Kristersson uvedl, že státní správa podniká kroky počínaje tímto týdnem: „Vracíme se k situaci, kdy máme formalizovanou civilní službu,“ řekl na tiskovém brífinku spolu s ministrem obrany Palem Jonsonem a ministrem civilní obrany Carlem-Oskarem Bohlinem.

Jako důvod uvedli konflikt na Ukrajině a ruskou agresi, kvůli nimž je nutné vytvořit větší a širší pohotovostní pozici pro případ výjimečného stavu, nebo dokonce možného útoku na stát.

Ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin zdůraznil: „Zkušenosti z Ukrajiny jsou jasné – pokud jde o ochranu civilního obyvatelstva, jsou záchranné služby vystaveny velmi silnému tlaku.“

Švédsko mělo takovéto plány odvodů pro civilní služby v případě nouze zavedeny v době vrcholící studené války. Národní média uvádějí, že podle prvních vládních diskusí by v počáteční fázi plánu mohlo být povoláno až 3 000 osob.

Podrobnosti se však stále ještě dolaďují, přičemž Bohlin dodal: „Nevíme přesně, kolika lidí se může povinnost týkat. Vidíme, že dnešní městská záchranná služba není dimenzována na požadavky vysoké pohotovosti a nakonec i ozbrojeného útoku.“

Po existenci po většinu 20. století švédská vláda nakonec od povinné civilní služby upustila, vzhledem k tomu, že v předchozím desetiletí definitivně skončila studená válka a Evropa od druhé světové války nezažila žádnou velkou válku.

Zdroj: lrt.lt