Na počátku tisíciletí zahájilo Německo ambiciózní plán přechodu na obnovitelné zdroje energie. (Foto: Flickr)

„Die Energiewende“ zahájila masivní rozšíření solární a větrné energie, což vedlo k chvályhodnému snížení emisí uhlíku o 25 % do roku 2022 ve srovnání s rokem 2002.

Zelenskyj: Putinova kontrola nad Záporožskou JE je hrozbou pro svět

Energiewende sice snížila znečištění díky budování obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň postupně ukončila provoz německých bezpečných jaderných elektráren bez emisí uhlíku, což byl dlouhodobý cíl ekologických aktivistů, kteří se obávali výrazných – ale ve skutečnosti malých – nebezpečí jaderné energie. Podle nové analýzy, která byla nedávno zveřejněna v časopise International Journal of Sustainable Energy, jeto pro spotřebitele a životní prostředí blamáž.

V roce 2002 dodávala jaderná energie přibližně pětinu německé elektřiny. O dvacet jedna let později už nedodává žádnou. Laik by si mohl myslet, že levné větrné a solární elektrárny mohou jednoduše zaplnit tuto mezeru, ale není to tak jednoduché. Jakmile jsou jaderné reaktory spuštěny, poskytují spolehlivou a cenově dostupnou „základní“ energii – elektřinu, která je k dispozici neustále. Pomíjivé obnovitelné zdroje se jaderné energii prostě nemohou vyrovnat. A protože vyspělá ekonomika, jako je německá, vyžaduje stoprocentně spolehlivou elektrickou síť, byly spuštěny elektrárny na fosilní paliva spalující uhlí a zemní plyn, aby nahradily větrnou a solární energii. 

Jak to bylo s Temelínem a dalšími energetickými zdroji v 90. letech?

Výsledkem krátkozrakosti německých politiků při postupném vyřazování jaderné energie je výrazně dražší rozvodná síť. Nová analýza ukazuje, že kdyby Němci jednoduše zachovali svou flotilu reaktorů z roku 2002 až do roku 2022, mohli by ušetřit zhruba 600 miliard eur. Proč tolik? Inu, kromě nákladů na jejich výstavbu vyžadovaly obnovitelné zdroje energie nákladnou modernizaci sítě a dotace. Navíc v tomto hypotetickém scénáři, kdy by jaderná energetika zůstala zachována, by Německo dosáhlo téměř stejného snížení emisí uhlíku. 

Jan Emblemsvåg, profesor stavebního inženýrství na norské NTNU a autor analýzy, si ze zvědavosti představil jiný scénář. Co kdyby Němci vzali peníze vynaložené na rozšíření obnovitelných zdrojů a místo toho je použili na výstavbu nových jaderných kapacit? 

Španělsko zakáže využívání jaderné energie do roku 2035

Podle jeho výpočtů by mohli snížit emise oxidu uhličitého o dalších 73 % nad rámec svých škrtů v roce 2022 a zároveň by se mohli těšit z úspory 330 miliard eur ve srovnání s obrovskými náklady na Energiewende. 

Politici v dalších zemích, které chtějí dekarbonizovat své sítě, by měli zpozornět.

Zdroj: realclearwire.com