VELKÁ BRITÁNIE – V posledním desetiletí, kdy se v Británii rozšířily větrné elektrárny na moři, došlo ke znepokojivému nárůstu počtu uvíznutí velryb, delfínů a sviňuch na pobřeží. (Foto: Flickr)

Od přelomu století se počet uvíznutí na moři více než zdvojnásobil a nyní přesahuje 1 000 zvířat ročně.

Média hlavního proudu, která se řídí dohodnutým příběhem, že větrné elektrárny na moři jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou klíčem k dosažení nulového čistého příjmu do roku 2050, tento úhyn z velké části ignorují.

Ve skutečnosti jsou větrné turbíny, ať už na pobřeží nebo mimo něj, jasným nebezpečím pro mnoho ohrožených druhů a narůstají obavy z jejich rozsáhlých a škodlivých účinků na přírodu.

Před lety byla velkou ekologickou kauzou záchrana velryb, ale zdá se, že tyto obavy v poslední době polevily, zatímco vybíjení milionů netopýrů na pevnině spolu s ničením mnoha druhů velkých dravců se jednoduše ignoruje.

Andrew Montford z organizace Net Zero Watch aktualizoval svůj graf o uvíznutí kytovců ve Velké Británii a porovnal jej s nárůstem kapacity větrných elektráren na moři. Obě hodnoty v posledních letech prudce vzrostly.

Existuje příčinná souvislost? Možná ne taková, která by fanatikům Net Zero vadila, ale Montford říká, že domněnka o příčinné souvislosti „zůstává velmi silná“.

The Daily Sceptic v minulosti informoval o rostoucím počtu obětí velryb, které uvízly u severovýchodního pobřeží Spojených států v důsledku masivní výstavby větrných elektráren na moři.

Za posledních pět let došlo ke zhruba 300 úmrtím a mnozí naznačují, že rozsáhlé sonarové sondy, hloubení pilotů a hustá koncentrovaná lodní doprava způsobují chaos v krmení, rozmnožování a migraci vodních živočichů po celém pobřeží.

Nejnovější údaje o počtu uvízlých kytovců ve Spojeném království byly nahlášeny organizaci Ascobans, která se zabývá ochranou životního prostředí kytovců v severním Atlantiku.

Ekologický spisovatel a aktivista Jason Endfield tato „šokující“ čísla označil za „ varovný signál pro ty, kteří plánují další industrializaci našich moří ve jménu obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na moři“.

Podle jeho názoru nemá smysl zvyšovat hluk v oceánech na úroveň, která je „pro mořské savce doslova nesnesitelná“. Velká kamufláž této ekologické katastrofy pokračuje a kolem pobřeží mnoha zemí vznikají rozsáhlé průmyslové parky.

Ve Velké Británii se nastupující labouristická vláda zavázala k masivní expanzi, přičemž šílený Miliband rozprašuje miliardy liber dodatečných dotací na podporu průmyslu, který by na volném trhu neexistoval.

V popředí zájmu o tuto problematiku je Arlo Hemphill, vedoucí kampaně Greenpeace USA za ochranu oceánů, který tvrdí, ženeexistují„žádné důkazy“, které byspojovaly větrné turbíny s úhynem velryb.

„Je to jen cynická dezinformační kampaň ,“ říká další mluvčí Greenpeace.

Mainstreamová média s tímto narativem často souhlasí, jak ukazují nedávné tweety reportérky agentury Agence France-Presse Manon Jacobové. Ten odmítl zaměření na větrné elektrárny jako červenou stopu, „když větrné elektrárny na moři zůstávají v USA zatím okrajové a vědecké důkazy o úhynu velkých mořských savců chybí“.

Jedná se o stejného Jacoba, který nedávno napsal „kontrolu faktů“ deníku Daily Sceptic, která byla tak špatná a zavádějící, že by se měla v budoucnu objevit ve školách žurnalistiky jako příklad toho, jak nekritizovat dobře podložené materiály.

Investigativní vědecký novinář Jo Nova má na věc jiný názor: „Vědci věděli přinejmenším od roku 2013, že piloti trvale ohlušují sviňuchy a nechávají je pravděpodobně zemřít bídnou smrtí, když slepě bloudí temným nebo kalným mořem. Kde byli všichni ti profesoři mořských věd, které veřejnost platí za to, aby tyto věci věděli, a kde byla BBC?“ Rozšiřte to, pokračovala.

Před padesáti lety by ekologové kvůli tisícovce mrtvých velryb a delfínů rozpoutali peklo. Teď jsou součástí utajování. „Nechtějí upozorňovat na bláto na pláži pro případ, že by lidé začali klást tvrdé otázky,“ poznamenala. Existují však určité náznaky, že linie „tady není nic k vidění, šéfe“ začíná dostávat trhliny.

Nedávná esej v časopise Watts Up With That? naznačila, že prohlášení o dopadech od amerického Úřadu pro řízení oceánské energie (BOEM) konečně uznalo škody způsobené větrnými elektrárnami na moři.

Při zkoumání pronájmů u pobřeží New Jersey a New Yorku o rozloze více než 488 000 akrů BOEM naznačuje, že tyto stavby nejsou zcela neškodné, „přestože jsou opakovaně prezentovány jako ekologicky šetrné řešení klimatické krize“.

Mořští savci, mořské želvy, ptáci a ryby by prý mohli utrpět v důsledku hluku, přemístění stanovišť a změn migračních vzorců. Dokonce i netopýři, uvádí WUWT, kteří nejsou obvykle spojováni s mořským prostředím, by mohli být ovlivněni.

Esej poznamenává, že tato nejnovější práce BOEM může signalizovat opatrnější přístup, „možná ovlivněný rostoucími právními námitkami, odporem veřejnosti a dokonce i novými vědeckými výzkumy, které naznačují, že větrné turbíny nejsou tak neškodné, jak se dříve věřilo“.

Zdroj: dailysceptic.org