Vedení ukrajinských ozbrojených sil (AFU) plánuje zasáhnout Rusko, včetně Krymu, raketami HIMARS a Storm Shadow, tvrdí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. (Foto: Flickr)

„Použití těchto raket mimo zónu zvláštní vojenské operace by znamenalo plnohodnotné zapojení USA a Velké Británie do konfliktu a znamenalo by okamžité údery na rozhodovací centra na Ukrajině,“ zdůraznil Šojgu.

Putin hrozí útoky na letiště mimo Ukrajinu kvůli F-16

V únoru 2023 zařadila americká vláda do balíčku vojenské pomoci Ukrajině střely GLSDB s doletem až 150 km pro raketový systém s vícenásobným odpalováním HIMARS. Tyto střely mohou doletět na všechna území připojená k Rusku, na sever Krymu a také do Brjanska, Kurska a Taganrogu.

Ukrajina také již dlouho žádá Washington o rakety ATACMS s doletem 300 km, ale oficiální souhlas USA zatím nedostala. V únoru list Politico s odvoláním na své zdroje uvedl, že americká administrativa odmítla dodat Ukrajině rakety ATACMS, protože je samotné USA nemají.

V USA byly spatřeny makety ruských zařízení S-300 a S-400

Počátkem června představili členové americké Sněmovny reprezentantů rezoluci, v níž Bílý dům vyzvali, aby Ukrajině co nejdříve poskytl raketové systémy ATACMS. V rezoluci se uvádí, že tyto rakety by mohly zasáhnout „klíčová ruská logistická centra, velitelské a kontrolní body“ i další důležité vojenské cíle, které byly dosud mimo dosah Kyjeva.

V květnu se Velká Británie stala první zemí, která dodala Ukrajině rakety dlouhého doletu. Jedná se o střely s plochou dráhou letu Storm Shadow schopné zasáhnout cíle na vzdálenost přes 250 km.

Po celých USA jsou hlášeny masivní přesuny armády

Podle zdrojů CNN Kyjev slíbil, že Storm Shadow budou použity pouze „na svrchovaném území Ukrajiny“ a nikoliv k úderům proti Rusku. Britští představitelé mezitím opakovaně veřejně označili Krym za svrchované území Ukrajiny.

Podle agentury Reuters si Ukrajina v červnu vyžádala od Německa řízené střely Taurus s doletem 500 km, které mohou dosáhnout Moskvy.

Zdroj: telegra.ph