Země má zpoždění před nebezpečnou „supererupcí“ ze Slunce, která by mohla vyřadit z provozu satelity a energetické sítě, varovali vědci. (Foto: Flickr)
Tyto erupce, které vyrážejí ze slunečního povrchu s energií přesahující jeden bilion joulů, mají stokrát větší energii než Carringtonova událost, nejintenzivnější geomagnetická bouře, jaká kdy byla na Zemi zaznamenána, k níž došlo v roce 1859.
Carringtonova bouře vyřadila z provozu telegrafní systémy a dokonce zapálila papír v kancelářích.
Mezinárodní tým vědců analyzoval údaje z více než 55 000 hvězd podobných Slunci, které v letech 2009-2013 pozoroval vesmírný teleskop Kepler společnosti Nasa.
„Slunce nemůžeme pozorovat po tisíce let,“ řekl Dr. Sami Solanki, ředitel Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy (MPS).
„Místo toho však můžeme sledovat chování tisíců hvězd velmi podobných Slunci v krátkých časových obdobích. To nám pomáhá odhadnout, jak často k superflastrům dochází.“
Vědci identifikovali 2 889 supererupcí u 2 527 pozorovaných hvězd, což naznačuje, že hvězda podobná Slunci produkuje supererupci přibližně jednou za století, což znamená, že už máme obrovskou událost za sebou.
„Byli jsme velmi překvapeni, že hvězdy podobné Slunci jsou náchylné k tak častým supererupcím,“ řekl Valerij Vasiljev z MPS.
Dřívější studie předpokládaly, že k supererupcím dochází pouze jednou za tisíc až deset tisíc let. Nový výzkum však použil přesnější a citlivější údaje.
Nové informace
„Nová data jsou důraznou připomínkou toho, že i ty nejextrémnější sluneční události jsou součástí přirozeného repertoáru Slunce,“ uvedla doktorka Natalie Krivová z MPS.
Pokud by dnes došlo k erupci o velikosti Carringtonovy události, vědci odhadli, že existuje 71% pravděpodobnost, že by byla ovlivněna britská elektrická síť, zatímco příjem mobilních telefonů by mohl být přerušen a letecké společnosti by byly bez GPS.
V roce 1989 způsobila velká geomagnetická bouře devítihodinový výpadek přenosu elektřiny v celém Quebecu. Zatímco v roce 2003 přišlo Švédsko na přibližně jednu hodinu o elektřinu.
V květnu letošního roku došlo po největší geomagnetické bouři kvůli sluneční aktivitě za posledních dvacet let k poškození povrchu Starlinku, což způsobilo, že v Británii byla vidět polární záře.
Důkazy o tom, že v minulosti Zemi zasáhly superbouře, byly nalezeny v kmenech prehistorických stromů a ve vzorcích tisíciletého ledovce. Předpokládá se, že k nejsilnějšímu došlo v roce 775 našeho letopočtu.
Podle odborníků je předpověď slunečních erupcí zásadní, a proto je třeba přijmout preventivní opatření, jako je vypnutí satelitů, dokud erupce nepomine.
V roce 2031 má být vypuštěna družice Vigil Evropské kosmické agentury (ESA), která bude umístěna 60 stupňů od Slunce, aby poskytovala včasné varování před nebezpečnými slunečními bouřemi dříve, než budou viditelné ze Země.
MPS v současné době vyvíjí pro tuto misi polarimetrický a magnetický zobrazovač.
Zdroj: yahoo.com