V listopadu 2018 udělila americká Federální komise pro komunikaci (FCC) společnosti SpaceX, vlastněné podnikatelem Elonem Muskem, svolení k vypuštění flotily 7518 satelitů na oběžnou dráhu, odkud budou zajišťovat realizaci ambiciózního plánu, jehož cílem je pokrytí každého jednotlivého kousku zemského povrchu širokopásmovým signálem. (Foto: Shutterstock)
Satelity budou operovat přibližně z výšky 210 mil a ozařovat Zemi extrémně vysokými frekvencemi mezi 37,5 a 42 GHz. Tato flotila posílí skupinu 4425 jiných satelitů, jejichž vypuštění bylo schváleno už dříve; ty budou Zemi obíhat ve výšce asi 750 mil a „koupat“ nás ve frekvencích 12 – 30 GHz. Celkový počet satelitů Space X bude tedy něco málo pod dvanáct tisíc.
V současnosti obíhají zeměkouli přibližně dva tisíce plně funkčních satelitů. Některé zajišťují signál GPS („SatNav“), jiné televizní vysílání, další slouží mobilním operátorům a jiné zas armádám a meteorologům. Na Zemi už tedy záření z oběžné dráhy dopadá.
Nová flotila SpaceX však zvýší počet funkčních satelitů mnohonásobně a zároveň s tím vzroste úroveň záření, které budou vysílat. Přitom zájem zajišťovat širokospektrální vysílání pomocí satelitů nemá jen SpaceX – ve hře jsou ještě společnosti Boeing, One Web a Spire Global. Nakonec bude signál dolů na povrch Země vysílat asi dvacet tisíc satelitů a všechny na podobných frekvencích.
Tyto společnosti hodlají vytvořit vhodné podmínky k tomu, aby nám elektronika a umělá inteligence ukrajovaly ještě větší kus života než teď.
Proč najednou takový příval aktivity? Nové satelitní flotily přispějí k organizované globální snaze o „upgrade“ elektromagnetického prostředí na Zemi. Tento upgrade se standardně označuje jako 5G, bezdrátová síť páté generace. V technologických kruzích se hovoří o tom, že plošné zavedení 5G sítě povede k vytvoření nového globálního „elektronického ekosystému“. To je geoengineering nebývalého rozsahu. Veřejnost se má domnívat, že bude z akce profitovat díky rychlejšímu streamování videí pro média a zábavu, ale ve skutečnosti jde o to, přimět nás k ještě intenzivnějšímu využívání elektroniky; podporovat závislost.
V předchozím článku jsem popsal , jak bude zavedení 5G vyžadovat miliony nových minivysílačů po městech celého světa, přičemž všechny budou vysílat záření o frekvencích a intenzitě mnohem vyšší úrovně, než jak jsme zvyklí. Těch dvacet tisíc satelitů je nezbytným doplňkem snah, které probíhají přímo na povrchu, protože budou poskytovat signál i v oblastech, které jsou ho prozatím ušetřeny: v divočině, na oceánu, na horách. Ani centimetr čtvereční nebude prostý záření.
Vzhledem k rozsahu projektu je překvapivé, jak málo lidí si je vědomo té enormní změny, která se právě začíná rozbíhat všude kolem nás. Jen málo lidí slyšelo o těch 20 000 satelitů, které ze Země udělají „chytrou“ planetu (smart planet), na jejímž povrchu bude vše ozařováno ve dne v noci. V národních médiích neslyšíme žádné hlasy, které by se ptaly na etiku tohoto projektu.
Všichni bychom se však měli ptát, zda stojíme o podstatně intenzivnější expozici životního prostředí a všech živých tvorů včetně nás lidí elektromagnetickému záření. Je skutečně pravděpodobné, že nový „elektronický ekosystém“ nebude mít žádné nepříznivé zdravotní účinky, jak nám tvrdí vláda i samotné společnosti? Jestliže elektromagnetické vlny, jejichž prostřednictvím se naše smartphony připojují na internet, projdou cihlami, kameny a cementem, co se děje, když se dostanou do kontaktu s naším tělem?
Buďte si jistí, že se od těla jen tak neodrazí! Putují přímo do něj. Stupeň jejich vstřebávání lze přesně změřit na základě tzv. specifické absorpční míry, vyjádřené ve wattech na kg biologické tkáně. Když si domovy zaplníme wi-fi vysílači, dostávají se do nás vlny průběžně. Když držíme u ucha chytrý telefon, elektromagnetické vlny nám ozařují mozek. Opravdu si myslíme, že je to neškodné?
Vlny a frekvence
V současnosti fungují mobilní telefony, tablety, většina wi-fi a tak dál na frekvencích do 3 GHz v tzv. mikrovlnné části elektromagnetického spektra. Kdybyste mohli změřit vlnové délky jejich záření, zjistili byste, že činí centimetry. Chytrý telefon operující na 800 MHz například vysílá a přijímá signály o vlnové délce 37,5 cm. Při 1,9 GHz je to 16 cm. Wi-fi využívá frekvenci 2,4 GHz o vlnové délce 12 cm.
Nástup 5G bude znamenat podstatně vyšší frekvence a tím i odpovídajícím způsobem menší vlnové délky. Nad 30 GHz měří vlny milimetry, a ne centimetry. Milimetrovému vlnovému spektru se říká extrémně vysoké frekvence; vlnové délky v tomto spektru činí 1 – 10 mm. Prozatím se příliš nevyužívají a jejich zavedení bude znamenat podstatnou změnu elektromagnetické energie přítomné v životním prostředí.
Pro 5G se milimetrové vlny budou používat z toho důvodu, že je v této oblasti frekvencí k dispozici mnohem větší část vlnového spektra, než jak je tomu u nižších frekvencí. To znamená, že bude možné přenášet mnohem větší objemy dat a že rychlost přenosu bude podstatně větší.
Časové zpoždění systémů pak bude o dost nižší a vzroste kvalita streamování videí. Díky tomu budou data, dostupná z virtuálních zdrojů, hladčeji slučitelná s naším vnímáním reálného světa, což vyžadují například aplikace rozšířené reality (Augmented Reality). Virtuální část percepce bude snáze zapadat do té skutečné a my budeme bez obtíží obývat přirozený svět spolu s elektronickým, jako by tvořily jedinou realitu.
(anténový modul pro 5G chytrý telefon – má v sobě 4 anténky, aby bylo zajištěno co nejpřesnější nasměrování k nejbližšímu vysílači. Telefony budou mít 4 tyto moduly, tzn. 16 antén.)
Jedním z technických problémů využívání frekvencí v milimetrové oblasti spektra je to, že vlny vzhledem ke své titěrné vlnové délce hůře procházejí fyzickými překážkami, jako jsou například zdi a stromy. Proto je nezbytné, aby síť tvořilo mnohem více vysílačů. Ty bude po městech nutné rozmisťovat ve vzdálenostech do 100 m od sebe, protože za touto hranicí jejich signál slábne a hůře se dostává do budov k zařízením, kde je ho třeba. Kromě hustého rozmístění potřebují vysílače 5G rovněž více energie než ty současné, aby byla zajištěna dostatečná síla signálu.
Jelikož jsou vlnové délky o tolik menší, musí být menší i antény, které je vysílají a přijímají. Jediný 5G vysílač/přijímač bude mít velký počet malinkých antén, pospojovaných do jedné jednotky. Sada tisíce takových antének bude tak malá, aby se vešla například do sloupu pouličního osvětlení; mobil ve vaší kapse jich pravděpodobně bude mít šestnáct.
Jak 5G satelity, tak 5G pozemní vysílače budou disponovat systémem dynamicky směrovatelných antén („phased array“), který bude zajišťovat koordinaci pulsů konkrétním směrem a v konkrétní časové sekvenci. Tím bude při vysílání a přijímání signálu umožněno přesné zacílení koncentrovaných paprsků rádiových vln na určené cíle. Toto zkoncentrování signál ještě zesílí tak, aby lépe vnikal do budov.
(Absorpce elektromagnetického záření do tělíčka včely. Čím vyšší frekvence, tím více se záření vstřebává.)
To ovšem znamená, že jakýkoli živý tvor, který se tomuto koncentrovanému paprsku dostane do cesty, dostane pořádnou dávku extrémně vysokých frekvencí.
Podle jedné studie, jež byla letos publikována, je vůči milimetrovým vlnám vysokých frekvencí, které budou využívány sítí 5G, kvůli své velikosti obzvlášť zranitelný hmyz (to je vzhledem ke katastrofálnímu vymírání hmyzu velmi špatná zpráva). Další studie prokázaly vliv na bakterie a rostliny a rovněž (jak se dalo očekávat) na pokožku a oči vyšších živočichů včetně člověka.
Systém dynamicky směrovatelných antén se bude vyznačovat ještě další vlastností, jež bude komplikovat situaci. Na obou koncích hlavního paprsku se časové intervaly pulsů budou lišit od intervalů hlavní části paprsku, ale někdy se budou i překrývat takovým způsobem, že to povede k extrémně rapidním změnám elektromagnetického pole. To bude mít na živé organismy obzvlášť ničivé účinky, protože místo aby záření absorbované do živé tkáně sláblo, najde náhle k jeho nečekanému zesílení a k jeho ještě hlubšímu proniknutí do organismu. Těmto opětovně zesíleným vlnám se říká Brillouinovy prekurzory – po francouzském fyzikovi Leonu Brillouinovi, který je popsal v roce 1914. Z výzkumu je patrné, že mají podstatný a značně ničivý dopad na živé buňky.
Jiné účinky
Odhlédneme-li od účinků 5G záření na živé organismy, je tu ještě další efekt, který postihne lidskou psychiku. Ne nadarmo mluvil Rudolf Steiner o elektřině (mikrovlny a frekvence v řádech GHz byly v jeho době ještě hudbou vzdálené budoucnosti) jako o „padlém světle“, které nás s sebou stahuje do subpřírodní sféry, a proto bychom si měli dát pozor na naši stále rostoucí závislost na tom tehdejším divu techniky.
Rostoucí závislost je ostatně jedním z problémů i zde. Rozšířená realita a virtuální realita jsou zatím v plenkách – pořádný impuls k růstu jim dodá až úplné zprovoznění 5G sítě. Nemluvě o „chytrém“ čemkoli – chytrých domácnostech, domech, městech, autech. Globální elektronický „mozek“ sestávající z neustálého proudění neskutečných objemů dat po celém světě, má už teď výrazný vliv na náš život.
V podobě „internetu věcí“ proniká i do takových oblastí naší existence, které mu ještě nedávno byly zapovězené. Dovedeno do extrému, v plně funkčním internetu věcí pojedete po chytré dálnici chytrým autem, které se bude samo řídit, zatímco vy budete sedět na zadním sedadle v úboru pro virtuální realitu a s jinými si hrát na rytíře nebo na něco podobného v interaktivní počítačové hře. Zatím bude vaše chytrá lednička pomocí bezdrátového spojení s dodavatelem objednávat vejce, mléko a sýr.
Internet věcí je ovšem zatím jen předchůdcem něčeho, co by se dalo označit jako „internet myšlení“ (Internet of Thinking), v němž budou lidské bytosti žít ve všudypřítomném vztahu s nezměrnou globální elektronickou inteligencí. Ta bude aktivní naprosto všude a my budeme nuceni s ní interagovat i kvůli těm nejprostším úkonům. V internetu myšlení nelze nevidět rysy elektronicky fungujícího totalitního státu, jenž bude mít bezprecedentní kontrolu nad každou maličkostí patřící k lidskému životu.
Jeremy Naydler, Ph.D.
