Investigativní centrum Jana Kuciaka na Slovensku ve spolupráci s dalšími novináři a nevládními organizacemi zjistilo, že desítky firem čerpaly pandemickou pomoc pro podnikatele, i když se dá sotva zjistit, s čím podnikají. (Foto: Flickr/ilustrační)

Celkově může jít podle zdrojů ICJK až o 24 milionů eur (téměř 615 milionů korun) z veřejných peněz.

V rámci vyplácení pandemické pomoci poslal stát peníze i firmám, u kterých není možné ověřit, zda vůbec mají zaměstnance a jaký je účel jejich podnikání. Peníze byly přitom určeny přímo na záchranu pracovních míst.

Podle zjištění investigativních novinářů podezřelé firmy nezakládají účetní závěrky, není zřejmé, zda a kolik mají zaměstnanců, a některé neplatí daně.

Stopy vedou i do Řecka

Investigativní centrum nenašlo provoz žádné z podezřelých firem. Jejich majitelé pocházejí většinou ze Řecka a Chorvatska.

Podle zjištění investigativních novinářů z těchto zemí přitom nejde o významné podnikatele.

„Mnohé byl dokonce problém najít na adresách uvedených v obchodním rejstříku. Přesto dostali od Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVaR) částky srovnatelné s dlouhá léta etablovanými společnosti s velkým počtem zaměstnanců,“ uvedlo ICJK.

Centrum uvedlo jako příklad firmu Santory, která by měla mít sídlo v Bratislavě. Účetní uzávěrku podala naposledy v roce 2012 a od 2017 ji vlastní Řek. Od státu dostala v rámci pandemické pomoci nejméně 700 tisíc eur (téměř 18 milionů korun). Finanční injekci mělo obdržet až 28 podezřelých schránkových firem.

V rámci projektu První pomoc bylo zahájeno více než 2 550 finančních kontrol. ÚPSVaR za posledních osmnáct měsíců prostřednictvím kontrolních mechanismů při příspěvcích všech aktivních opatření trhu práce podalo 25 trestních oznámení z důvodu podezření na neoprávněné čerpání příspěvků všech aktivních opatření trhu práce. Informuje o tom ve svém prohlášení ÚPSVaR a Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR (MPSVaR).

Vyjádření ministerstva práce

Ministerstvo práce ve společném prohlášení s Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny uvedlo, že všichni žadatelé o příspěvky z projektu První pomoc podepisují čestné prohlášení, ve kterém potvrzují správnost uvedených údajů.

Není podle nich fyzicky možné ověřit detaily každé formálně správně vyplněné žádosti s podepsaným čestným prohlášením před vyplacením podpory.

Tvrdí, že jsou si vědomy možného zneužívání pomoci a nastavili systémové a interní kontrolní mechanismy, na jejichž základě se daří identifikovat možné zneužívání krizového systému pomoci lidem.

„I ve zmiňovaném případě ministerstvo spolu s ústředím prověřili možné zneužití systému státní podpory a na základě toho okamžitě konaly, bylo podáno trestní oznámení a věc byla postoupena orgánům činným v trestním řízení,“ uvádějí ve svém prohlášení.

Zdroj: snews.com