Americký prezident, který čelí své nejvážnější krizi, se zdá být paralyzován situací, kterou nedokázal předvídat.

Konec mise v Afghánistánu smrtí dvanácti amerických vojáků se pro Joe Bidena mění v katastrofický scénář.

46. prezident Spojených států hovořil ve čtvrtek večer, několik hodin po sebevražedném útoku poblíž letiště v Kábulu – nejsmrtelnější pro americkou armádu od srpna 2011. V tomto projevu Joe Biden vzdal poctu zabitým vojákům, a slíbil vypátrat pachatele útoku.

„Máme důvod se domnívat, že víme, kdo jsou, a najdeme způsob, jak je vypátrat v rámci velké vojenské operace, ať jsou kdekoli“. Prezident tvrdil, že evakuační operace pokračují, a znovu potvrdil, že splní termín 31. srpna pro stažení amerických vojsk, a to navzdory kritikům, včetně jeho strany, kteří požadovali, Američané zůstali v Afghánistánu déle, pokud je to nutné k dokončení evakuace.

Jak už to tak poslední dva týdny bývá, Joe Biden musel zcela změnit svůj program a odložit důležité setkání naplánované s novým izraelským premiérem Naftali Bennettem . „Za jeho prezidentství se odehrává velká krize,“ řekl agentuře AFP Ian Bremmer, prezident expertní společnosti Eurasia Group. „Je to selhání bezpečnosti, selhání plánování, selhání komunikace a selhání koordinace se spojenci,“ řekl.

Podle vlastního přiznání prezident Biden „nepředvídal“ rychlost kolapsu afghánské armády, kterou léta cvičil, vybavoval a financoval Washington, a pád Kábulu do rukou Talibanu. A jak tomu bylo v případě květnového konfliktu mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamas, zdá se, že se jeho vláda snaží přizpůsobit neočekávaným událostem na mezinárodní scéně.

Nerozhodnost

Okamžiky váhání na sebe navazovaly od vítězství Talibanu 15. srpna , které překvapilo Joea Bidena v Camp Davidu, prázdninovém místě amerických prezidentů. 78-letý demokrat zpočátku mlčel a byl za to hodně kritizován, od té doby zvýšil počet svých projevů, ale většinou se zdržel reakce pro tisk. Jeho vystoupení se v úterý asi o pět hodin zpozdilo, přestože svět čekal, zda se podvolí mezinárodním výzvám na odklad termínu 31. srpna pro stažení USA – a tedy i pro ně. Prodloužení operace na evakuaci cizinců a Afghánců hrozilo odvetou ze strany Talibanu. Nakonec oznámil, že dodrží termín.

„Prezident musí jít na veřejnost a musí odpovídat na otázky, nepředstavuje vůdce v době krize“ , lituje Ian Bremmer.

Biden je kritizován ze všech stran

Joe Biden potvrdil rozhodnutí svého předchůdce Donalda Trumpa stáhnout všechny americké jednotky z Afghánistánu, ukončit nejdelší válku v historii USA. Nyní je však ze všech stran kritizován za řízení tohoto stažení a za to, že dříve neorganizoval nezbytné evakuace, což donutilo americkou armádu vrátit se po katastrofách k zajištění letiště a zvládnutí obrovského počtu evakuačních letů v chaosu, který ve čtvrtek zvýšil útok džihádistické skupiny Islámský stát .

„K této tragédii nikdy nemělo dojít,“ posteskl si ve čtvrtek jeho republikánský předchůdce Donald Trump, který ho už minulý týden vyzval k rezignaci.

„Biden má krev na svých rukou“, pokračovala dále republikánská poslankyně Elise Stefaniková, odsuzovalajeho „slabost“ jeho „neschopnost“. „Není způsobilý být vrchním velitelem,“ dodala.

Mnoho pozorovatelů vykresluje paralelu s útokem na libyjský Benghází, který si v roce 2012 vyžádal život amerického velvyslance a který paralyzoval  administrativu Baracka Obamy.

Klesající popularita

„Nevím, jestli bude Biden trvale oslaben afghánskou krizí,“ řekl agentuře AFP Mark Rom, profesor politologie. „Ale republikáni udělají cokoli, aby se to stalo.“ Tato sprcha kritiky rozostřuje komunikaci z Bílého domu, toužícího soustředit se na pokrok prezidentových gigantických ekonomických plánů na infrastrukturu a sociální výdaje – údajně umožňující Spojeným státům „vyhrát“ konkurenci s Čínou, jedinou skutečnou prioritou jeho zahraniční politika vlády.

Především jeho popularita u voličů během deset dní zkolabovala, přestože s ním velká většina Američanů souhlasí, že by se Spojené státy měly stáhnout z války v Afghánistánu.

Zdroj: pz.cz