Vladimir Putin nemá žádné bezprostřední plány na mír na Ukrajině, a proto se Západ musí připravit na to, že bude Kyjevu ještě dlouho dodávat smrtící pomoc, varoval generální tajemník NATO v rozhovoru pro deník Guardian. (Foto: Flickr)

Jens Stoltenberg prohlásil, že ruský prezident vede „opotřebovávací válku“, a uvedl, že chce, aby se členové NATO na příštím summitu aliance v litevském hlavním městě Vilniusu dohodli, že výdaje na obranu budou činit minimálně 2 % HDP.

Prudké boje, které se v současné době soustřeďují kolem Bachmutu na východě Ukrajiny, ukazují, že Rusko je ochotno „prostě vrhnout další tisíce a tisíce vojáků, přijmout mnoho obětí za minimální zisky“, řekl šéf NATO.

18 evropských zemí podepsalo společný dar munice pro Ukrajinu

„Prezident Putin neplánuje mír, ale další válku,“ pokračoval Stoltenberg a dodal, že Rusko zvyšuje vojenskou průmyslovou výrobu a „oslovuje autoritářské režimy, jako je Írán nebo Severní Korea, a další, aby se pokusilo získat více zbraní“.

V důsledku toho musely být USA, Spojené království, Francie, Německo a další západní státy připraveny dlouhodobě podporovat Ukrajinu zbraněmi, municí a náhradními díly. „Tato potřeba bude trvat i nadále, protože se jedná o opotřebovávací válku; jde o průmyslové kapacity, které podporu udrží,“ uvedl generální tajemník.

V současné době jsou boje tak intenzivní, že ukrajinské použití dělostřeleckých granátů – 4 000 až 7 000 denně oproti 20 000 ruských – předstihuje západní výrobu. „Současné tempo výdajů na munici je vyšší než současné tempo výroby,“ řekl Stoltenberg, ačkoli nové kontrakty znamenají, že se to mění.

NATO by nemělo věřit Maďarsku a Turecku, tvrdí německý deník Die Welt

Začátkem tohoto týdne se členové EU dohodli, že dodají Ukrajině milion nábojů, což by stačilo zhruba na šest měsíců. Stoltenberg však směrem k summitu, který má být jeho posledním, uvedl, že chce, aby členové NATO byli připraveni vynaložit více prostředků na odvrácení ruské invaze.

Výroční zpráva NATO, která byla zveřejněna v úterý, přiznává, že pouze sedm z 30 členských států – USA, Velká Británie, Polsko, Řecko a pobaltské země – splnilo současný cíl výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v roce 2022. Francie s 1,89 % a Německo s 1,49 % nedosáhly, ačkoli se obě země zavázaly k navýšení.

„Očekávám, že na našem červencovém summitu ve Vilniusu se spojenci dohodnou na novém ambicióznějším závazku investic do obrany, přičemž minimálně 2 % HDP by měla být investována do naší obrany,“ uvedl Stoltenberg v době zveřejnění zprávy – tento závazek, jak zdůraznili zasvěcení, očekává, že s ním budou souhlasit všichni členové.

NATO zvažuje nasazení až 300 tisíc vojáků na hranicích s Ruskem

Stejně důležité by podle šéfa NATO bylo odradit Čínu od dodávek zbraní do Ruska, kterému rovněž chybí klíčová munice. Čína, jejíž vůdce Si Ťin-pching počátkem týdne navštívil Moskvu, byla členy NATO upozorněna, že pokud bude Moskvě dodávat smrtící pomoc, bude to mít „následky“.

Vážná snaha Číny působit jako prostředník v konfliktu musí být doprovázena snahou „pochopit perspektivy Ukrajiny“, uvedl šéf NATO, a „přímo jednat s prezidentem Zelenským“. Přestože však uvítal jakoukoli mírovou iniciativu, postěžoval si, že Peking dosud neodsoudil ruskou invazi.

Stoltenberg se domníval, že Západ poskytl dostatek vojenského vybavení, včetně tanků, bojových vozidel a raketového dělostřelectva, „aby umožnil Ukrajincům znovu dobýt území a osvobodit další a další a další území“, kterého se Rusko zmocnilo po počáteční invazi v únoru 2022.

Český prezident: Ukrajina nejprve do EU, pak do NATO

Zdůraznil, že cílem je „umožnit Ukrajincům zahájit ofenzívu a znovu dobýt území“, ačkoli NATO podle něj není stranou konfliktu, přičemž členové aliance o poskytnutí zbraní rozhodují sami a kalkulace na bojišti nechávají na ukrajinských velitelích.

Zdroj: theguardian.com