Šéf NATO chce, aby se spojenci zavázali poskytnout Ukrajině půl miliardy ročně

Vedení NATO nyní předkládá myšlenku, aby členské země přispívaly do stálého fondu na dlouhodobou podporu Ukrajiny. (Foto: Flickr)

Agentura Bloomberg v pondělí uvedla, že „generální tajemník NATO Jens Stoltenberg podle lidí obeznámených s touto záležitostí naléhá na spojence, aby ročně přispívali na pomoc Ukrajině částkou 500 milionů eur (543 milionů dolarů), která nebude mít smrtící charakter, a další dlouhodobou podporou“.

A to navíc k miliardám obranné pomoci, které již do Kyjeva proudí.

Podle dalších informací „šéf vojenské aliance chce, aby spojenci zvýšili příspěvky do fondu pro komplexní balíček pomoci NATO pro Ukrajinu, který zahrnuje krátkodobou pomoc, jako jsou pohonné hmoty, ochranné vybavení a protidronové systémy používané proti ruské invazi, uvedli lidé, kteří si nepřáli být jmenováni, v důvěrné záležitosti.“

Washington takový plán bezpochyby podpoří, a to i vzhledem k tomu, že již nyní nese zdaleka největší břemeno, pokud jde o podporu válečného úsilí. Je možné, že nápad mohl dokonce vzejít z Washingtonu.

Mezitím se k otázce podpory Ukrajiny vyjadřuje i Estonsko, které si rozhořčeně stěžuje, že mnozí západní spojenci zaostávají:

Spojenci Ukrajiny by měli zvýšit své roční výdaje na obranu na 2,5 % hrubého domácího produktu, protože ruská válka na Ukrajině vyvolává obavy z jeho budoucích záměrů, uvedl nejvyšší estonský představitel.

Zatímco estonská vláda nedávno schválila 3% hranici, většina členů NATO nedokázala splnit 2% hranici stanovenou v roce 2006. Podle estonského návrhu by čtvrtina výdajů šla také na pořízení nových vojenských kapacit, uvedl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu před jednáním s aliančními ministry zahraničí, které má začít v úterý v Bruselu.

Tento krok navazuje na přísné poselství generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga z minulého měsíce. Vyzval členské země, aby zvýšily své výdaje na kolektivní obranu poté, co výroční zpráva vydaná aliancí zjistila, že požadavek na 2% výdaje v loňském roce splnilo pouhých sedm z 30 členských států. NATO předpokládalo, že devět z nich dosáhne cíle výdajů v roce 2022, ale zpráva potvrzuje, že aliance nedosáhla tohoto cíle.

Jak již dříve informovala Katharina Buchholzová ze Statisty, ještě předtím, než se válka na evropském kontinentu stala v roce 2022 opět realitou, panovalo napětí ohledně stavu vojenské infrastruktury NATO, protože většina evropských zemí zaujala v době míru nedostatečný přístup k výdajům na obranu.

Americký prezident Donald Trump v roce 2018 tuto otázku opět vynesl do popředí, když kritizoval řadu členských států NATO, zejména Německo, za to, že neplní hranici výdajů ve výši 2 % HDP, která byla dohodnuta na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Od té doby řada členů NATO své výdaje na obranu zvýšila.

Větší a bohatší členové NATO zůstali v roce 2022 za stanoveným cílem – často s velkou rezervou. Patří sem Německo, Kanada, Itálie a Španělsko.

Zdroj: bloomberg.com