Po uzavření historické mírové dohody, kterou před více než týdnem v Pekingu zprostředkovala Čína, Írán a Saúdská Arábie pokračují v úsilí o úplnou normalizaci vztahů, a to poté, co byly po desetiletí úhlavními nepřáteli – a předtím byly jejich národy po staletí soupeři, pokud jde o náboženské rozdělení na šíity a sunnity. (Foto: Flickr / ilustrační)
Íránský představitel v neděli oznámil, že saúdskoarabský král vydal oficiální pozvání íránskému prezidentovi Ebrahimu Raisimu k návštěvě Rijádu, což je bezprecedentní krok. Raisi prý pozvání od krále Salmána „uvítal“. Nyní zbývá stanovit datum.
„Saúdskoarabský král v dopise prezidentu Raisimu… uvítal dohodu mezi oběma bratrskými zeměmi [a] pozval ho do Rijádu,“ uvedl na Twitteru Mohammad Džamšíd, zástupce šéfa štábu íránského prezidenta pro politické záležitosti.
Nadcházející setkání potvrdilo také íránské ministerstvo zahraničí. FM Hosejn Amirabdollahian navíc uvedl, že „před dvěma měsíci bylo dosaženo dohody o návštěvě íránské a bahrajnské technické delegace na velvyslanectvích obou zemí“.
Dodal: „Doufáme, že některé překážky mezi Íránem a Bahrajnem budou odstraněny a podnikneme základní kroky k opětovnému otevření velvyslanectví.“
Takováto oficiální návštěva hlavy státu se neuskutečnila již více než 20 let, přičemž posledním íránským prezidentem, který království navštívil, byl v únoru 1998 prezident Mohammad Chátamí. Tato návštěva na konci 90. let byla první cestou íránského prezidenta do Saúdské Arábie od íránské islámské revoluce v roce 1979.
Minulý týden byl v deníku The Washington Post citován Henry Kissinger, který označil saúdsko-íránský diplomatický průlom za „podstatnou změnu strategické situace na Blízkém východě“. Podle dalších komentářů známého bývalého ministra zahraničí:
Saúdové, kteří po desetiletí patřili k nejbližším spojencům Washingtonu na Blízkém východě, „nyní vyvažují svou bezpečnost tím, že hrají proti USA a Číně,“ vysvětlil.
Podle Kissingera je jednání Rijádu srovnatelné s tím, čeho on sám dosáhl na počátku 70. let, kdy jako ministr zahraničí v Nixonově administrativě pomohl dosáhnout sblížení s Pekingem uprostřed jeho napětí s Moskvou.
To by nakonec také mohlo odstartovat novou éru doufané regionální stability. Nejenže se regionální soupeření, které nejvíce zesílilo během desetileté zástupné války v Sýrii, jež začala v roce 2011, odehrává na pozadí staletí trvajícího rozkolu ohledně správného výkladu islámu (šíitský Írán vs. sunnitská Saúdská Arábie), ale přeneslo se i do míst, jako je Jemen, dějiště další drásající zástupné války, která staví šíitské povstalce proti vládě podporované Saúdskou Arábií.
Saúdové a Íránci se střetávají také v podpoře soupeřících politických frakcí v Libanonu, přičemž Teherán je největším podporovatelem šíitské polovojenské skupiny Hizballáh. Z těchto důvodů se v posledních letech často objevují obvinění z podpory terorismu. Íránská státní média například dlouhodobě obviňují Saúdy z toho, že jsou hlavním skrytým podporovatelem Islámského státu (ISIS), který usiluje o svržení prezidenta Asada v Sýrii.
Zdroj: dw.com